„A nyní bych jako odpočinek uvedl cosi kratšího," poznamenal muž a pohlédl na pětici mrtvolek na svém klíně. „Příběh, ve kterém figuruje matka a její dítě. Řekl bych, že někteří z vás se v něm nejspíš poznáte, ale... kdo ví?"
• • • • •
Pozn.: Tenhle námět není celý můj, rozvádím na začátku již existující creepypastu, která dost koluje internetem, takže ji nejspíš znáte. Od podtržené části je to čistě můj nápad.
Právě jsem seděl v pokoji a četl si knihu. Před chvílí jsem se vrátil ze školy a teď chtěl chvíli relaxovat sám se sebou a svými myšlenkami.
„Marcusi, mohl bys prosím za mnou dolů?" zavolala mamka z kuchyně.
Beze slov jsem do knihy vložil záložku a vydal se dolů po schodech.
Když už jsem chtěl zahnout na chodbu, která vedla do kuchyně, cosi mě chytlo za ruku a stáhlo pod schody. Ani jsem se nezmohl na výkřik.
„Nechoď za tím hlasem, také jsem to slyšela," šeptla ta osoba zděšeně.
Byla to moje matka.
Trochu jsem se třásl. Objala mě a ukázala na dveře, co vedly z domu.
Přikývl jsem.
Potichu jsme se spolu vydali ke dveřím, pryč od toho... stvoření, co bylo v kuchyni.
Snažil jsem být klidný. Nahlásíme to na policii a ta už zjistí, kdo to je zač.
Mamka neslyšně otevřela dveře. Na nic jsme poté už nečekali a vyběhli do nedaleko zaparkovaného auta.
Ani jsem nepřemýšlel nad tím, kam jedeme.
Nicméně jsem byl rád, že jsme stihli včas uniknout.
O pět dní později:
Nezvěstný Marcus H. byl dnes nalezen v lese nedaleko jeho bydliště. Jednalo se o velice ošklivou vraždu. Končetiny měl oddělené od těla a oči vydloublé z ďůlků. Policie netuší, jaké byly motivy vraždy ani kdo by za ní mohl stát.
Matka Marcuse je na tom psychicky velice špatně.
ČTEŠ
Hrůzné povídky pana Morrise ✓
Horror„Děti, jen pojďte blíž, přečtu vám pohádku," pověděl šedivý stařec a hrozivě se usmál, čímž odkryl pohled na těch pár žlutých zubů, co mu zbylo. „Vím, že se těšíte," pronesl směrem k pěti dětem, které seděly v křesle u krbu. Ano, všechny děti seděly...
