"Jimine!"
Blonďáček oblečený opět celý v gucci věcech zamával růžovovláskovi a přiběhl šťastně k němu. Obejmul ho, ale Jimin mu neopětoval objetí. Měl stále strach ze zprávy ze včerejška a nechtěl riskovat, že by ho šikanátoři viděli.
"Zajdeme dnes do kavárny?"
Jimin se na chvíli zamyslel a v jeho myšlenkách odpověď 'ne' převažovala. Co kdyby tam někde byla trojice? Jiminovi ani tak nejde o to, že by ublížili jemu, ale nechce aby ublížili Taemu. Nikdy by si to neodpustil, kdyby se stalo někomu něco kvůli němu. Nervózně začal přešlapovat z jedné nohy na druhou a celý se chvěl.
"N-no já nevím"
Zamotal dva své prsty do sebe a začal si s nimi hrát. Nechtěl, aby bylo něco poznat, ale bylo mu zároveň jasné, jak moc je nápadný svou nervozitou. Blonďáček se trochu zamračil a pozorně si prohlédl Jimina.
"Jak nevíš?"
Jimin se nervózně zasmál a zrudnul.
"N-no.. asi můžu teda"
Tae se vítězně usmál a sám pro sebe si zatleskal. Byl šťastný, že se mu podařilo Jimina přemluvit. Růžovovlásek je mu velice sympatický a rád by s ním trávil více času. Také by ho chtěl zároveň více poznat. Zdá se mu velice milý a jeho přítomnost je příjemná.
-
Chlapci dorazili do kavárny, která na ně působila staromódně, avšak velice moderně zároveň. Hned jak do ní vkročili, vůně různých druhů kafe a čerstvého dřeva je udeřilo do nosu. Není divu, že je zde vůně dřeva tak výrazná. Trámy podepírající střechu z opět stejného druhu dřeva byly tlusté a velice pěkně opracované. Tmavě hnědá barva dodávala pocit, že jste v kavárně. Na parapetech byly vystavené květiny různých druhů a různých barev. To zaujalo Jimina nejvíce. Tae si prohlížel spíše ty pohledné chlapce, co obsluhovaly zákazníky.
Posadili se k jednomu ze stolů kam nebylo moc vidět a začali si vybírat svůj nápoj. Jimin si vybral vanilkový milkshake s jahodovou polevou a Tae si vybral horkou čokoládu. Jeden z číšníků už přicházel k jejich stolu, na což Tae zpozorněl."Vítejte v naší kavárně, co si dáte?"
Chlapec se na ně sladce usmál a vyčkával na jejich odpověď. Tae dlouho nic neříkal, proto mu Jimin sdělil svou objednávku. Když přišla řada na Taeho, také řekl svou objednávku, ale zeptal se chlapce na jeho jméno.
"Mé jméno je Jeongguk Jeon"
Usmál se a ukázal své králičí zoubky, na kterých měl ale rovnátka. Nečekal na žádnou odpověď a s jejich objednávkou odešel za bar, kde ji začal připravovat.
"Takže takhle ty na to jdeš?"
Jimin se zachichotal a sledoval Taeho reakci, ten však jeho poznámku nijak neřešil a pokrčil rameny. Mezi chlapci vládla příjemná atmosféra, avšak bylo vidět, že Taeho něco trápí.
"Jimine.. mohu mít otázku?"
Jimin se usmál jako kousek cukrové vaty na pouti a přikývl.
"Včera v parku, proč tvůj pohled vypadal tak vyděšeně, když za mnou šli kluci ze tvé třídy?"
Jimin se zarazil. Tae mu tímhle vyrazil dech, protože vůbec nečekal takovou otázku. Mezitím co mezi nimi vládlo, už ne příjemné, ticho, jim Jungkook donesl jejich nápoje. Tae se na něj opět usmál a Jungkook mu to opětoval. Zdá se, že tu máme nový páreček.
Taehyung se znovu otočil na Jimina po tom co odešel číšník a podepřel si oběma rukama bradu. Jimin polkl a připravoval si v hlavě co mu řekne, protože tomuhle se nevyhne."J-já...už od začátku střední mě šikanují, ale není to nic vážného. Jen mi občas nadávají"
Tae nadzvedl jedno obočí a následně si povzdechl.
"Jenom to? Nic víc?"
Jimin se jemně usmál a přikývl. Nechtěl mu říct i to, že už málem párkrát zemřel. Nechtěl aby to věděl kdokoliv.
"Nic víc"
ČTEŠ
Quiet Nights 🌙completed🌙
FanfictionV celém bytě je v noci vždy tak ticho a on nechce nikoho vzbudit svými otravnými vzlyky, proto tiše pláče v koupelně, sám, dokud... CZ Yoonmin