part 13

884 68 1
                                    

Od doby co Yoongi navrhl Jiminovi společnou sebevraždu se spolu, kupodivu, začali více bavit. Jimin totiž nebude jen tak souhlasit na takový návrh. Řekl mu že s ním spáchá sebevraždu pod jednou podmínkou a to takovou, že mu modrovlásek musí ukázat, že už v jeho životě není jediný důvod, proč by v něm pokračoval. Od té doby se modrovlásek možná až moc snaží mu dokázat svou pravdu. První fakt co mu ukázal bylo, že ho šikanují na škole. Druhý fakt byl takový, že si ještě nikdy nenašel nikoho, koho by doopravdy miloval. Třetí fakt, jeho rodina ho nesnáší. Čtvrtý fakt, je adoptovaný.
Ani sám Jimin o tom nevěděl. Yoongi napsal jeho rodičům, že unesl jejich syna a že chce výkupné. Odpověď rodičů zněla :
„To je jedno, stejně je adoptovaný"
Jimina to na jednu stranu mrzelo, ale na druhou se ani nedivil.

-

„Jimine, dnes půjdeme k tobě domů“

Jimin se zarazil zatímco se převlékal do školních věcí. Vždyť je škola, proč by chodil k sobě domů?

„Ptáš se proč by jsme měli jít k tobě domů když je škola, že? Neptej se a pojď, musíme si pospíšit“

Růžovovlásek to tedy neřešil a převlékl se do svého obyčejného oblečení. Poté co si zabalil nejpotřebnější věci se vydali na autobus a jeli k němu domů.
Ve chvíli kdy tam dorazili se vydali do druhého patra a tam se schovali do ložnice.

„Proč ne třeba do mého pokoje? Proč jsme se schovali fo ložnice? A proč se vůbec schováváme?“

Modrovlásek se uchechtnul, přiložil Jiminovi prst na ústa a naznačil mu, aby mlčel. Byl z toho chudák celý zmatený. Proč by se měl schovávat u sebe doma?
Po pár minutách modrovlásek ukázal prstem na své ucho jako znamení toho, ať Jimin poslouchá, a to taky udělal. Pozorně poslouchal a opravdu uslyšel jak se otevírají dveře od jeho bytu, následně někdo jde po schodech a pak se otevírají dveře do Jiminova pokoje. Jimin byl zmatený, kdo by mohl chodit do jeho bytu a hlavně jak to modrovlásek ví? Min ho pomale zvedl a vylezl s ním z ložnice, směřujíc do Jiminova pokoje. V tu chvíli hned věděl, o koho se jedná. Trojice se tam mezi sebou bavila, co za věc by mohli Jiminovi vzít a ponížit ho s ní. Vešli do pokoje a trojice se na Jimina otočila, co však Jimina zarazilo nejvíce bylo, že za nimi stál Hobi a vše jim tam ukazoval.

„Jimine? Co tu děláš?“

Růžovovlásek neměl slov. Míchali se v něm pocity. Vztek a smutek.

„Co tu dělám? Spíš co tu děláš ty a oni s tebou!“

Hoseok se poškrábal za krkem a pokrčil rameny. Bylo mu docela blbé se přiznat k tomu, že celou dobu věděl o šikaně Jimina a nevědomky jim napomáhal. Trojice byla očividně docela v klidu, protože se snesli k Jiminovi jak ke kusu chleba a plánovali mu ublížit.

„Nechce ho bejt, ještě z toho budu mít problém i já. Jimine jak jsi se o tom vůbec dozvěděl?“

Jimin si založil ruce na hrudi a naštvaně poklepal nohama.

„Díky tady Yoongimu,“ řekl Jimin a otočil se na něj. Ten stál a bez výrazu Jimina pozoroval. Hoseok a trojice na něj jen zírali a pak se podívali všichni na sebe. Růžovovlásek se naštval a vyrazil pryč z toho domu. Nikdy by nevěřil, že jeho údajně nejlepší kamarád by něco takového provedl. To mu tolik věřil.

-

„Fajn“

Min zvedl oči od svého mobilu na svého společníka a tázavě nadzvedl obočí. Věděl moc dobře co to fajn mělo znamenat, ale chtěl to slyšet podrobně od něj.

„Spáchám s tebou sebevraždu“

Modrovlásek se škodolibě usmál a přikývl.

„Přesně za týden ve středu. Potřebuji to udělat až budou všichni ve škole, to nás nikdo nebude hledat“



Quiet Nights 🌙completed🌙Kde žijí příběhy. Začni objevovat