Quiet Nights 🌙completed🌙

part 27

 „Tímhle směrem můj byt ale není"

Prohodil tiše Jimin k jeho šéfovi a snažil se pohodlněji usadit v kožené sedačce luxusního auta. Muž na místě řidiče však opět nic neříkal. Jeho neodpovídání černovláska tak neuvěřitelně štvalo, ale nemohl nic říct, protože měl strach. Ne, že by měl strach z toho, že mu ublíží. Měl strach z něj. Jeho aura vyzařovala tolik dominance, že ho to vždy umlčelo. Na tváři Somi neměl jedinou známku emoce, ostatně, vypadalo to strašidelně. Co bylo ještě strašidelnější bylo ale to, že to vypadalo i sexy a Jimina to svým způsobem rajcovalo. Kolikrát se přichytil při zírání do jeho krásně řezané tváře. 

Auto zastavilo spolujezdci neznámo kde. Somi vypnul motor a vylezl ven. Obešel auto a když se chystal černovlásek otevřít dveře, otevřely se samy. Jaký to gentleman.  S tichým děkuji se vydali do restaurace, kam jej dovezl. 

-

 „Pane Parku, mám pro vás takovou nabídku" 

Dobře, tohle nebyla jen tak obyčejná restaurace. Vše tam bylo tak moc drahé, až se Jiminovi stáhlo hrdlo. Jeho společník se ho snažil uklidnit, že všechno je na něj. To ho ale snad ještě více rozrušilo. Snažil se proto objednávat si ty nejlevnější věci.

 „Jakou...nabídku?"

Optal se zvědavě. Jakou nabídku by zrovna pro něj mohl mít? Práci mu nabídnout nemůže, tu už u něj přeci má. Plat mu určitě nezvýší, to je blbost. Chce snad sexovat? Jakože...výhodičky?

„Chci, aby jste mi dělal společnost"

„Jak to myslíte?"

„Naprosto a do slova tak, jak to říkám. Každý den po práci chci, aby jste přišel ke mně domů a jednoduše mi dělal společnost. Povídal si se mnou, koukal na filmy, chodil se mnou ven. Prostě to, co obvykle kamarádi dělají"

Jiminovi hlavou znovu projelo slovo kamarádi. I přes to, že nebyli nic víc. Necítil se na to slovo. Necítil se ale ani jako nic víc. Cítil se spíš opravdu jako jen šéf a zaměstnanec. Jelikož ale nemá celé dny co dělat, nejistě na to kývl.

  „Skvěle, od zítřka můžeme začít. Už se těším, pane Parku" 

-

„Kde jsi byl tak dlouho?"

Optal se ho Namjoon, když vyčerpaně vešel do bytu. Seděl v obýváku na pohodlné sedačce a možná i černovláska vyčkával. Jakmile ucítil vůni uvařeného jídla, došlo mu, že opravdu čekal na něj. Je až příliš milý na někoho, jako byl Jimin. Aspoň si to on sám myslel.

„Promiň, trochu jsem se zdržel se šéfem. Něco jsme probírali"

Hnědovlásek jen chápavě pokýval hlavou a usmál se. Ukázal prstem směrem do kuchyně, což Jimin pochopil. Zasedl za jídelní stůl a pustil se do knedlíků plněných uzeným masem s opečenou cibulkou. Nechutnalo to vůbec špatně i přes fakt, že Namjoon neumí vařit, jak už stihl zjistit. 

Po tom co do sebe všechno naházel, tak se zvedl, umyl po sobě špinavé nádobí a vydal se do pokoje. Tam se vysvlékl a když si ze skříně vytahoval své pyžamo, zavibroval mu mobil. Vytáhl tedy pyžamo a ještě před tím, než vlezl do sprchy, se podíval na displej svého mobilu. Světélko oznamující zprávu svítilo žlutě což u jeho mobilu znamená, že mu přišla sms zpráva. Odemkl ho a rozklikl ikonku se zprávami, nad kterou byla napsaná jednička.

„Přesně ve 20:00 v parku naproti, přijď, jde o Taehyunga"

Jimin se trhaně nadechl. S Taem se neviděl skoro dva týdny a už se něco stalo? Jak moc je ten kluk nezodpovědný? 

Co ho víc tížilo byl ale fakt, že má pouze hodinu na přípravu. Místo pyžama si ze skříně vytáhl obyčejné černé triko a černé kalhoty, na co si plánoval vzít ještě tmavě šedou teplou mikinu. Vzal s sebou samozřejmě i čisté spodní prádlo a vydal se směr sprcha.

-

Jimin nervozně přešlapoval z jedné nohy na druhou a vyhlížel neznámého. Až při příchodu sem si uvědomil, že ani neví, kdo autorem zprávy je. Přemýšlel kdo by to mohl být, ale nikdo ho nenapadal. 

Bylo 20:17 a nikde nikdo. Když ale v dálce zahlédl rudou mikinu, něco mu říkalo, že to je on. Měl kšiltovku a na obličeji roušku, takže ho nemohl poznat. Šel se sklopenou hlavou a velice pomalým krokem. Černovlásek ještě několikrát zaváhal, ale nakonec mu vyšel vstříc. Když stáli zhruba metr od sebe, neznámý konečně zvedl hlavu. Ty oči...odněkud je zná. Odkud jen..?

„Ahoj, Jiminie"

Hoseok.