Vzestup démona

XIV.

"Prý aby jsi neměla pocit že jsi hlídaná." Pro sebe si řeknu.

"Dobře." Vezmu tu věc a dám si jí do tašky.

"Ale musíš ho držet oběma rukama, ještě je nestabilní, takže by tě prý mohl přenést jinam." Řekne a jde do své lavice.

'Ano budu si to pamatovat stačí? Jsem tak unavená.' Zívnu.

'Copak jsi nespala?' 

'Spala, ale je toho na mě... ne nic nevšímej si mě.'

'No jak myslíš.' Řekne a nahlas se zasměje. Ještě že mám před sebou knihu. 'Nebo tě nenechala spát Hina?' Znova zívnu, dám si před sebe knížku a zavřu oči. Do třídy přijde po chvíli učitel a všichni se postaví. Já stále ležím.

"Slečno Kusanagi, pokud jste si nevšimla tak začala hodina." Řekl Hideharu. Jak se leknu tak sebou škubnu a pomalu se postavím. "Posaďte se." Řekne po chvíli. "Začneme dnes hodinou fyziky. Pane Yui mohl byste nám říct vzorec a vysvětlení Amontosova zákona?" Ichiro se postavil a řekl.

"Toto jsme nebrali pane."

"Chcete mi říct že jste nebrali zákon tření?"

"To ano pane."

"Tak se postavte a řekněte jeho vysvětlení a vzorec."

"Ano pane." Řekne a začne vysvětlovat. Pak vyvolal další tři žáky.

"Slečno Kusanagi. Mohla byste nám říct vzorec a říct v čem spočívá Henryho zákon?" Postavím se a tiše řeknu.

"Nevím."

"Tak vzorec Pascalova zákona."

"Nevím.'

"No dobrá, sedněte si a po škole přijďte do mého kabinetu." Řekne a pokračuje v hodině. Jen kývnu a sednu si, postavím si knížku tak, aby na mě neviděl a znova si lehnu na lavici. Po hodině nastanou dvě hodiny tělocviku. Převleču se a sednu si na lavičku v tělocvičně.

"Nemusíš cvičit, jsi zraněná." Řekne Ángelo a sedne si ke mě. Kouknu se mimo.

"Nechci problémy s učitelem."

"Ale no tak, jsi zraněná pochopí to... snad."

'Řekl jsi to dobře, snad.'

"Ale no tak, nesmíš si to tak brát, není tak špatný. Když ho trochu poznáš tak se s ním skamarádíš." Usměje se na mě.

"Až se naučí prasata létat."

"Pokud chceš tak je to naučím." Zasměje se. Jen kývnu.

"Odskočím si." Vstanu a chci odejít z tělocvičny. Mezi dveřmi se objeví Ichiro s partou.

"Co se ti stalo? Někdo o tebe zakopl protože tě neviděl trpaslíku?" Řekne Ichiro a celá jeho parta se zasměje. Jen kývnu do souhlasu a obejdu je. Ichiro mě chytí za zraněnou ruku a otočí k sobě. "Zase nemluvíš. Kdo o tebe zakopl? Chtěl jsem to udělat já." Zasměje se znovu. Zatvářím se bolestivě, zvednu ramena jako že nevím. "No jasně, zase si ho neviděla, protože si koukala do země." Pak mě pustí a jde pryč. Opatrně si sáhnu na ruku za kterou mě chytil a odskočím si na toaletu, když přijdu tak dveře do tělocvičny byli zavřený a šlo slyšet že hodina už začala. Povzdychla jsem si a opatrně jsem vklouzla do tělocvičny. Hideharu se podíval po třídě, která běhala dokola, někteří měli už odběháno. Když se podíval na ochoz tak si mě všiml.

"Ale, kde jste byla slečno Kusanagi? Dáte si 15 koleček za to že jste přišla pozdě do hodiny."

'Že já jsem někam odcházela.' Sejdu z ochozu a dám se pomalu do běhu. Ángelo se na mě podívá a pak řekne Hideharovi.