XXVI.

9 0 0
                                    

"Nepleť se mi do toho, ano. Nebo budeš další. Já se umím naštvat a nechtěj to poznat." Řekne mile. Řetězy připnul zpět ke kruhu, podíval se na její tělo a pohladil jí po bocích. Dívka se kroutila a Daisuke se usmál. "Jenom klid, tohle už jsi přece podstoupila hodně krát." Pohladí jí po stehně a pak po vnitřní straně stehna. Dívka se stále snažila bránit.

'Opravdu to nedělám ráda ale nedáváš mi jinou možnost

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

'Opravdu to nedělám ráda ale nedáváš mi jinou možnost.'  Zvednu hlavu a kouknu se mu do očí, než se stihl otočit, tak jsem na hlas řekla. "NECH TOHO A OTOČ SE NA MĚ! OPRAVDU SI MYSLÍŠ ŽE BUDU SEDĚT A KOUKAT SE?! PROPUST JÍ Z POUT!!!" Daisuke udělá to co jsem mu řekla. "VÍŠ, VŽDY JSEM TO NA TEBE CHTĚLA POUŽÍT!" Dívka spadla na zem a přitiskla se ke zdi, nohy dala k tělu.

"Ale no tak, pusť mě nebo se zase vyčerpáš." Řekne a stojí na místě.

"NEMĚJ PÉČI, NEPOTŘEBUJU JÍ! RADĚJI BYCH BRALA KDYBYS BYL NAŠTVANÝ, ASPOŇ BY MĚ TVŮJ KLID TAK NEDĚSIL! TO UMÍŠ DĚLAT JEN TOHLE?! MY TEĎ ODEJDEME A TY MÁM POMŮŽEŠ!"

"Ale no tak. V tom případě to budu muset použít." Zavře oči, když je otevře, tak začne něco odříkávat. Začne mě trochu brnět tělo. Daisuke se mi dívá do očí a já ho po chvíli propustím. 'Umím i něco jiného než jen být klidný, nejsem naštvaný, jen jsem čekal až to použiješ.' Stále odříkává. Já si lehnu do postele a Daisuke ke mě jde s řetězy. 'Nemůžeš nic říct, protože ti to nedovolím.'

'Takže umíš i něco jiného než perverznosti to je mi novinka. Chceš si se mnou užít jako s ní? To v radě nemáte nic jiného na práci?'

'Zatím ne. Takhle jen zabíjíme čas.' Řekne a připoutá mi ruce k nohám od nebes. 'Dám ti roubík aby jsi mi tentokrát neodmlouvala.' Řekne a tak i udělá. Přestane odříkávat a pak se podívá na tu dívku. "No ale nejdřív dokončím co jsem začal." Řekne a přejde k té dívce. "Takže Fumiko, kde jsme to skončili." Znovu jí připoutá ruce a zvedne jí nohy. Obejde jí, jednou rukou jí zvedne nohu, druhou jí obejme okolo pasu a začne jí dělat dobře. Fumiko napne tělo, snaží se dát nohu dolů, ale nejde jí to. Po chvíli vzdychne a Daisuke se usměje. Fumiko se snaží bránit, ale Daisuke jí drží pevně. Odvrátím pohled, abych se na to nemusela dívat.

'Hej Daisuke slyšíš mě? Když nic jiného dělat nemůžu aspoň tě budu v hlavě otravovat. Lalalalalalalalalalalala'  Daisuke Fumiko přestal dělat dobře, pustil jí nohu a zavřel oči.

"Přestaň." Řekl v klidu a mile.

'Lalalalalala dobře tedy... budu říkat něco jiného vííí bum, vííí bum, vííí bum, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke, Daisuke'

"Neunavuje tě to?"

'Jen se rozehřívám lalalalalalalalala.' Tiše si pomyslím. 'Daisuke to jsem já tvé svědomí.' Pak zas nahlas. 'Vííííííííííííííííííítr'

Vzestup démonaWhere stories live. Discover now