Dívka draků

Hosté

Sheilu čekal další obyčejný den, plný vyučování, etikety a umění. Nebo si to aspoň Sheila myslela. Skutečnost však byla jiná. A dozvěděla se o tom hned jak vstoupila do jídelního sálu na snídani. 

Aškoli jako obvykle přišla dřív, téměř všichni už byli na svých místech. Dokonce i Theon, což bylo vlastně ze všeho nejpřekvapivější. Tmavovláska se nejistě vydala ke svému místu. Rychle ale přesto elegantně se posadila a pohledem vyhledala Thora sedícího naproti ní.

V jejích očích se jasně zračila otázka. Než však na ni mohl Thor odpovědět, ozval se samotný Theon.

,,Sheilo, drahoušku." Usmál se Theon přívětivě. Očividně měl dnes velmi dobrou náladu. ,,Večer, když už jsi spala nám přišel vzkaz, že k námm přijedou hosté, vyslanci z království Akáncie. " Usmál se mladý král zálibně. 

'Aha, tak proto tak dobrá nálada.'Pomyslela si Sheila. Teď už jí bylo vše jasné. Theon se už nějakou dobu snažil navodit dobré vztahy s naším jihovýchodním sousedem. Ne tak ani pro dobro země jako spíš pro své osobní účely. V Akáncii vyráběli to nejlepší víno z celého známého světa. Avšak Akánci si jej velmi dobře střežili a do zahraničí jej prodávali jen velmi málo. My jednu takovou láhev vína vlastníme a Theonovi velmi zachutnala a proto se snažil o naše dobré vztahy. A to, že k nám vysílají své vyslance byl veliký pokrok. 

,,Tak to je skvělé. Mám ráda hosty." Usmála se Shela v odpověď Theonovi. Ten jen spokojeně kývl na souhlas a při tom mávl rukou na číšníky, že již můžou začít nosit jídlo na stůl.  

Jako obvykle jsem si k snídani dala jen něco lehkého. Pro tentokrát vyhrálo mango s trochu sladší polevou. Žádný cukr v ní však nebyl. Sheila si jako princezna nemohla dovolit moc cukru. Musela jít ostatním příkladem a proto se cukru vyhýbala radši úplně. 

Po snídani se zase vydala do svého pokoje. Musela se znovu převléct. Šaty které měla na sobě byly sice krásné, ale na uvítání návštěvy se nehodily. Po chvíli přemýšlení si vybrala dlouhé červené šaty s širší sukní. Pro tuto příležitost byly dokonalé.

Převléct se a upravit si účes Sheile zabralo jen pár minut. A měla štěstí. Jen vteřinku poté co ji Siena dočesala se ozvalo zaklepání na dveře a dovnitř vstoupil truchu zadýchaný poslíček se zprávou, že se má okamžitě dostavit na nádvoří. 

Sheila neotálela. Okamžitě se zvedla a vydala ke dveřím. Znichž poté tak rychlým krokem, jak jí jen šaty a boty na podpadku dovolovaly zamířila na nádvoří.

Na nádvoří se ukázalo, že její dnešní načasování bylo skvělé. Když totiž vyšla ze dveří, vyslanci z Akáncie právě projížděli alejí.

Sheila si pomyslela, že jistě jedou v kočáru a proto ji velmi překvapila slova muže, který sesedl z jednoho z koní.

,,Zdravím králi Theone Gregory. Jmenuji se lord Anthony Bertrand. Já a moje dobrá přítelkyně lady Cleméns de Lewise jsme vyslanci krále Akáncie.

,,Vítám vás na našem skromném sídle.  Chtěl bych vám ještě představit mé bratry, prince Thomase a Thora a mou sestru princeznu Sheilu.

,,Ráda vás poznávám." Usmál se. Na to si s Thomasem a Thorem potřásl rukou.

Pak přešel k Sheile. Ta se po většinu doby dívala do země. Poté co však ucítila dotyk na své ruce, vzhlédla.

V tu chvíli se jejich pohledy střetly a Sheilu popadl divný pocit. Tyhle oči už někde viděla, ale absolutně si  nemohla vzpomenout kde.