Dívka draků

Tvůj hlas

Z pokoje vyšla Sheila v hlubokém zamyšlení a s mizernou náladou. Pořád musela myslet na události dnešní noci. Na to co se stalo na západní terase. Pořád tomu nemohla uvěřit. Nechápala jak se to mohlo stát. V jednu chvíli si s lordem Bertrandem, tedy Damianem povídala a v druhé stál u ní a nakonec... ji políbil. Doopravdy ji políbil. Sheila nevěděla jestli se má na něj zlobit, co si to dovolil, být uražená, že se jí ani nepožádal o svolení nebo...

Pravdou bylo, že to byl úžasný pocit jež jí projel celým tělem, když se jeho rty dotkly těch jejích a i přes to, že to bylo jen na pár vteřin a ona byla k smrti vyděšená a překvapená. Celým tělem jí zamrazilo a vzápětí jí projelo úžasné vnitřní teplo a pak... to bylo všechno pryč. Onen polibek Sheilu na několik těch několik vteřin doslova ochromil. Pak se však upamatovala na slova, jež jí vtloukala do hlavy její učitelka. Větší váhu než dívčin původ má její nevinnost. Říkla jí vždycky a Sheila se tím řídila, přesto že jí došlo, že u ní to zase tolik pravdivé není. A odtáhla se, rozběhla se a zmizela v útrobách paláce. 

Tyhle myšlenky se jí honily hlavou skoro celou noc. A jestli před svou procházkou na terasu nemohla usnout poté už nespala vůbec. V důsledku toho byla celá rozmrzelá, protivná a moc tomu nepomáhal ani její hlas, který se toho dne prostě rozhodl asi vydat na výlet, protože jestli s ním Sheila měla obvykle problémy, teď ze sebe nevydala ani hlásku. A to ji při jejím současném rozpoložení snad už nemohlo víc iritovat. Děkovala bohu za to, že měla tak šikovné služebné, protože kdyby její obličej vypadal stejně jako po probuzení s těmi obrovskými kruhy pod oči, mohla by se jít rovnou zahrabat a to hodně hluboko, protože by na dvoře celý následující týden nebylo nic jiného k rozebírání než to jak se princezna ten den vyspala, jestli není nemocná, netrpí nočními můrami, nebo snad a toho se Sheila obávala nejvíce by je mohlo napadnout, že nebyla přes noc vůbec v posteli. Stačilo totiž jen trochu a dvorní dámy a všechny lady, co se u dvora nacházely dokázaly udělat z jejích kruhů pad očima skandál obrovských rozměrů. Ačkoli si totiž nikdo nedělal iluze o inteligenci většiny těchto dam, fantazie jim rozhodně nechyběla. A ve vymýšlení různých scénářů k případným skandálům to byly hotové odbornice. Samozřejmě ne všechny. Některé byly dle Sheilina názoru velmi milé a přátelské, těch však bylo velmi málo. Současná královna, manželka Sheilina bratra Theona, Sabrina si totiž libovala spíš v dámách s onou pověstnou rozsáhlou fantazií.

,,Lady Sheilo." Ozvalo se najednou za ní. Sheila tedy byla nucena se otočit a přerušit tok myšlenek v její hlavě.

,,Ráda vás po ránu vidím." Usmála se Konstans. 

,,Dobré." Zaskuhrala jí Sheila v odpověď. O úsměv se radši ani nepokusila. Nemělo to smysl.

,,Proboha Sheilo! Co se ti stalo s hlasem?" Vykřikla vyděšeně Konstans a naprosto při tom zapomněla na etiketu.

Sheilo se už nadechla, aby odpověděla, ale Konstans ji předběhla..

,,Proboha neodpovídej. Nesmíš si ho ještě namáhat." Zarazila ji a pohladila na rameni. ,,Řekneš mi to až se ti to trochu zpraví. Teď ale už pojď na snídani, i když myslím, že by jsi měla spíš  zůstat v pokoji a léčit si hlas." Povzdechla si Konstans a vzala Sheilu za ruku.

Sheila se v duchu uchechtla. Konstans tu byla tak krátce a přece věděla, že by jí vynechání snídaně jen tak neprošlo. Ikdyž téměř nemohla mluvit.