Dívka draků

Jak jako zmizel?

,,Co se stalo Korene?" Zeptal se Swen hned potom, co vešli do Korenovi pracovny. Vyrušil ostatně jako všichni ostatní, že jeho vůdci něco pořádně hnulo žlučí.

,,Drak zmizel!" Zakřičel. ,,Je fuč! Úplně se vypařil! Zmizel z povrchu zemského!" Rozkřičel se.

Tak to bylo zlé. Pomyslela si Swen a pro tom zpražil Alana pohledem jelikož viděl jak se nadechoval k jistě neuvážené a hloupé otázce.

Alan pochopil a radši nechal mluvení na něm.

,,Takže drak zmizel." Poznamenal Swen. ,,Jak se dostal z řetězů?" Zeptal se věcně. 

,,Někdo mu k tomu pomohl." Zavrčel Koren. ,,Máme v domě zrádce."

,,Zrádce?" Zděsil se Alan. ,,To není možné. Nikdo by tě přece nezradil. Jsi jejich vůdce." Dodal přesvědčeně.

,,A proto musíme toho zrádce najít. Musím všem ukázat co je čeká když mě zradí. Toho kdo mě zradil čeká osud tak strašný, že pro něj bude smrt osvobozením." Prohlásil Koren a zákeřně se při tom usmál. Což v jeho případě znamenalo spíše škleb. 

,,Nemohl jen tak zmizet. Někdo ho musel slyšet." Mínil Swen.

,,Ale zmizel." Odfrkl si Koren.

,,Aspoň ostatní vězni museli něco slyšet." Přidal se Alan.

,,Nic." Trval na svém Koren. ,,Už jsem je vyslechl. Nikdo nic neviděl ani neslyšel."

,,Jak se vůbec dostal přes dveře?" Zeptal se Alan, který to moc nechápal.

,,Nevím. Dveře zůstaly neporušené. Stejně tak zámek. To samé i všechny další dveře." Odpověděl.

,,To ale není možné." Vydechl Alan úžasem.

,,Možná že je. Jestli je pravda to co tvrdí Koren a jemu někdo pomohl, tak ten neznámí měl klíč a dveře jednoduše odemkl." Vyslovil svou domněnku Swen.

,,Přesně tak." Souhlasil s ním Koren. ,,Proto jste tu jen vy dva. Vám věřím." Dodal vážně.

,,Za to jsme ti vděčni, vůdce." Usmál se Alan. ,,A určitě tvou důvěru nezklameme."

,,V tom doufám." Ušklíbl se. ,,Ale teď k věci. Kdo si myslíte, že zradil.

Alan i Swen pokrčili rameny. Skutečnost, že by si někdo dovolil zradit jejich vůdce Korena Mornewa, nejlepšího drakobijce všech dob a nejobávanějšího muže v celém království, kterého se bál i král Uhra tak moc, mu dal ruku své dcery jen proto aby s ním neměl problém, byla pro ně téměř nemyslitelná. A přece se stala pomyslel si Swen a poškrábal se ve vlasech.

,,Vezmeme to logicky." Začal tedy Swen potom co svou ruku vrátil na původní místo. ,,Kdo draka viděl naposled?" Zeptal se.

Koren se zamyslel. Přemýšlel doopravdy hodně. Bylo to vidět kvůli tomu, že nakrčil celé čelo. Alan se až divil že mu nejde z uší pára od toho přemýšlení.

,,Dnes je čtvrtek že?" Ujištoval se Koren a díval se při tom na své dva společníkx. Když Swen kývl, tak pokračoval. ,,Pak jsem to byl já a moje maličká." Usmál se Koren samolibě když vyslovoval ,moje maličká'.

,,Ty jsi ho ukazoval Sheile?" Podivil se Alan.

,,Jo." Ušklíbl se Koren. ,,Nakonec jsem ji s ním nechal a počkal na ni za dveřmi ke kobkám. Když ke mně přišla byla strachy bez sebe." Zasmál se Koren nad tou vzpomínkou.

,,Šel jsi si to potom zkontrolovat?" Otázal se Swen. ,,Možná nechala otevřené dveře."

,,Ne nešel. Proč taky? Nikdy se neměl dostat z těch pout.

,,Tak to vysvětluje neporušené dveře. Ty ostatní jdou oproti těm prvním otevřít lehce." Usmál se Swen.

,,Můžeme se jí zeptat jestli je nechala otevřené." Navrhl Alan. Koren se Swenem však záporně zavrtěli hlavou.

,,Bude lepší když ta se nic nedozví. Nemusela by to ustát." Mínil Koren. ,,Jak řekl tady Swen je zvyklá na jiné podmínky." Ušklíbl se.

,,Musím s Korenem souhlasit." Přidal se k němu Swen. ,,Já bych navrhoval ať radši odjede zpátky na Jih. Mohla by se něco dovtípit a zbytečně příliš vyděsit. A to přece nepotřebujeme." Navrhl Swen a podíval se na svého vůdce.

,,To zní rozumě." Připustil pi chvíli. Tahle možnost se mu sice nezamlouvala, s tím se nedalo nic dělat.

,,Ale teď už běžte. Pokračovat budeme zítra." Usmál se Koren a ukázal ke dveřím.

Jeho společníci mu úsměv oplatili a opustili místnost.

Swen nad tím však musel přemýšlet ještě po cestě do svých komnat. Korenovi s Alanem jejich ješitnost nedovolovala aby se nad tím byť jen zamysleli ale... Jako poslední viděla draka Sheila... Možná nechala otevřené dveře... Tak ho možná i...

Swen zatřepal hlavou. Takové myšlenky se mu nesměli honit hlavou. Ne kvůli tomu, že byl hrdý drakobijec, ale proto, že kdyby to tak bylo, Sheilu by čekal strašný život. A to on nechtěl.