Dívka draků

Další šok

Sheila s Konstans vešly do jídelního sálu mezi jako téměř poslední. Čekalo se vlastně uř jen na Sheilina bratra, který si jako obvykle dával na čas. Tentokrát na něj však Sheila nečekala tak dlouho jako obvykle. Že bych takhle pozdě začala chodit normálně? Probleskla Sheile v hlavě myšlenka jíž okamžitě zavrhla. Nepotřebovala zbytečné problémy a co kdyby Theon přišel projednou včas...

,,Vaše veličenstvo..." Ozval se najednou hlas jenž přerušil proud Sheiliných myšlenek a zároveň jí při něm naskákala husí kůže. Přišly s Konstans velmi a tak se Sheila nezdržovala ani s rozhlížením po dnešním osazenstvu. Mohlo jí však být jasné, že zde bude. Theon netrpěl, když si někdo třeba jen nepatrně dovolil odchýlit se od nastavených zvyklostí a tradic. A jedna z nich byla právě i snídaně.

Sheilu to štvalo. Někdy po noci, kdy nemohla usnout či měla špatné sny si přála ještě chvíli zůstat v posteli. Nebo si někdy prostě chtěla jen vychutnat snídani v klidu sama ve svém pokoji a při tom přemýšlet, či malovat. Na to zde však nemohla ani pomyslet. A upřímně... ani se o to nikdy moc výrazně nesnažila. Sice na tohle upjaté dodržování zvyků často v duchu nadávala, ale v podstatě nic jiného neznala a tak si doopravdy nemohla stěžovat.

,,Je nám to opravdu moc líto, ale náš král si nás žádá a my jej musíme poslechnout." Povzdechl si lord Bertrand, při čemž se celou dobu díval na Theona.

Sheila zadržela dech. Jak Konstans říkala. Měli v plánu odjet. Teď mohla Sheila doufat jenn v to, aby Theon nezačal hned křičet. 

,,Co tím chcete říct lorde Bertrande?" Zeptal se Sheilin bratr s přimhouřenýma očima. Nepochopil to,, uvědomila si Sheila, když se podívala směrem ke svým bratrům. Thomas, jenž seděl po Theonově pravici, tedy naproti lorda Bertranda s viditelnou obavou v očích sledoval, kdy to jeho o sedm let starší bratr pochopí.

,,Chci tím říct, že nám s lady Konstans velkou ctí, že jsme měli tu možnost zavítat Vailirijský dvůr a poznat vás, vaši choť a v neposlední řadě i vaše sourozence, avšak náš král už nás postrádá a my se bohužel musíme vrátit zpátky do Akáncie." Vysvětlil mu lord Bertrand a přitom se nevinně usmál. 

,,Cože?" Nechápal Theon dál. Asi mu ještě nedošel význam slov onoho lorda.

,,To mě mrzí. Vaše společnost byla velmi příjemná. Nedal by se váš král přesvědčit ať tady ještě nějakou dobu zůstanete? Na kdy je vůbec naplánován náš odjezd?" Vložil se do rozhovoru Thomas s nadějí, že když už jejich rozhodnutí neodvrátí, mohl by jej alespoň oddálit.

,,Obávám se že to není možné. Bohužel musíme odjet již zítra a našeho milosrdného krále jsem o odklad žádal. Avšak byl neoblomný. Povolil jen to, že se můžeme zdržet aspoň do zítřka." Odpověděl mu lord Bertrand. 

,,Takže vy zítra máte v plánu odjet." Procedil Theon skrz zuby. Osazenstvo stolu najednou utichlo. Snad nikomu neunikl tón Theonova hlasu a taky to, že se ztěží ovládá, aby nevybouchnul.

,,Co se to děje?" Otázala se Sheily šeptem Celia. Theonova manželka, jenž seděla na opačné straně stolu než Theon, takže netušila o čem se to její manžel a jeho bratr s oním cizincem baví.

,,Lord Bertrand a lady lady Konstans se chystají odcestovat zpátky do jejich rodné země." Odpověděla jí Sheila stejně tiše. 

Na tváři Celie se mihlo pochopení. Ihned jí došlo, že tohle není dobrý. V její moci však nebylo to změnit. Byla sice Theonova manželka, ale byl to domluvený sňatek bez špetky citu a Celia Hned jak Theona poznala, věděla, že to tak i zůstane. I přesto že si jí Theon nakonec i celkem oblíbil, nic víc v tom nebylo. Stejně jako jeho mladší sestra Sheila měla Celia všechny vlastnosti, co by od ženy jejího postavení očekával. Zručnost ve vyšívání, znalost jazyků, dokonalé chvání a především se Theonovi do ničeho nepletla. S tím byl Theon spokojený nejvíc.

,,Ano, to je v plánu." Pokračoval zatím lord Bertrand s hoverem.

,,To je zlé. Do večera nestihneme ani uspořádat žádný večírek na vaši počest." Přidal se i Sheilin poslední bratr Thor.

,,Myslím, že něco by jsme uspořádat stihli, že Celio? Ty jsi v plánování večírků naprosto skvělá." Usmál se Thomas na svou švagrovou.

,,Ano, myslím že se to do večera dá stihnout. Co na to říkáš drahý?" Usmála se Celia s nadějí, že to jejího manžela aspoň trochu upokojí.

,,Ano, to by bylo skvělé." Procedil Theon skrz zuby. ,,Myslím však, že snídaně je u konce." Dodal stejným tónem a přitom se zvedl a odkráčel.

Sheile nezbylo než zírat. Čekala, že se její bratr rozkřičí a bude chtít znát důvod. Jestli se jim tu nelíbilo. Jestli jim jejich pohoštění nepřipadalo moc bohaté či jestli snad nejsou zvyklí na nějaké méně módnější oblečení. Udělal by cokoliv, jen aby mu neodjeli a s nimi i jejich výtečné víno. Takhle totiž Theon myslel. Nebo si snad uvědomil že by mohli přijet znovu i s oním vínem? Sheila byla prostě v šoku a nebyla jediná. Celia, Thomass a dokonce i Thor se dívali stejně vyjeveně.