21. kapitola

377 95 1
                                    

„Když třeba poplaveme hodně hluboko, bude tam nějaká cesta, která nás osvobodí," prohodila zamyšleně, když stála na břehu a zachmuřeně sledovala moře.

„Jasně, měla by ses míň dívat na fantasy. Tohle není Narnie. Ve vodě nebudou dveře," utahoval si z ní.

Otočila se a vrhla po něm rozčílený pohled.

„Aspoň se pokouším odtud nějak dostat. Třeba by jedny dveře byly do tvého pitomého snu a druhé do mého klidného snu."

Kluk si pobaveně odfrkl.

„Jo, to je reálný."

„Tak se taky snaž," rozčilovala se.

Najednou to vypadalo, jako kdyby se mu pryč ani nechtělo. Rozvaloval se na pláži a sledoval její marné pokusy.

„Už jsem dělal všechno, co se dalo. Snažil jsem se probudit nárazem do zdi, která nikde nebyla. Napsal do písku SOS, aby sen pochopil, jak to tu nesnáším. Chtěl jsem tě obětovat bohům, aby se sen smiloval, ale pořád nic," bránil se.

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat