Po dni, kdy jí ukázal houpačku, se mezi nimi něco změnilo. Ne, že by se přestali hádat, ale někdy dokázali nechat spory stranou a prostě si jen užívat možnosti houpat se na houpačce.
„Ještě výš!" vyjekla se smíchem Sára, zatímco ji houpal, až křečovitě svírala liány, aby nesletěla, ale nedokázala se přestat smát.
„Ty spadneš!" varoval ji, ale smál se s ní.
„Ty bys mě chytil!" odpověděla mu vesele. Měla pocit, že létá a může vidět až do oblak.
Kluk si odfrkl.
„Spíš bys spadla na zem. To je reálnější," odvětil jí pobaveně, a pak dodal provokativně: „Spíš by sem do snu skočil tvůj kluk a chytil tě!"
Dívka v tu chvíli moc nepřemýšlela, a tak pravdivě vyhrkla: „To leda, že bych si ho vysnila. Jinak nikdo takový neexistuje."
Poprvé to přiznala a okamžitě si to uvědomila. Ustala v houpání a vrhla po něm nejistý pohled. Zastavila se úplně a sledovala ho.
Vojta se nevzrušeně usmíval, když si stoupl za ni a pobaveně prohodil: „Konečně jsi to přiznala, hnědovlásko. Však já to věděl dávno."
A s těmi slovy ji znovu rozhoupal.
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
