70. kapitola

379 86 6
                                    

„Víš, nad čím jsem přemýšlela?" prohodila Lucka, zatímco se snažily učit na písemku z češtiny. Obě dívky seděly na zemi obklopené hromadou poznámek.

„Že by nad tím, jak tohle všechno dostaneme do hlavy?"

Nad tím však jen mávla rukou, a naopak se nahnula k Sáře blíž, aby prohodila: „Nad tím, co jsi mi říkala, že vy sami nemůžete sen změnit."

„Bohužel ne."

„Ale mě něco napadlo. Možná by to šlo ale ne každý sám. Ten sen vás chce očividně pohromadě, to můj sen je lenochod a vůbec se o mě se nestará a nehorázně to fláká..."

Sára pobaveně zvedla oči v sloup a hodila po ní svými poznámkami.

„Co kdyby ses dostala k jádru věci?"

„Dobře dobře! No, třeba jde měnit sen, ale jen... tramtadá... společně! To jste zaručeně nezkoušeli, a to by tak na ten váš sen sedělo," vyhrkla detektivka s očima nadšeně rozzářenýma, zatímco snová dívka se zarazila. Něco na těch slovech bylo. Oba si vždycky přáli být ve svém snu. Nespojili se. Dohromady to nezkusili.

„No, nezní to úplně blbě..."

„Já to věděla! Hned dneska to zkuste a musíš mě informovat o pokroku. Já jsem tak nadšená. Bude to boží, budu objevitelka cestování ve snech!"

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat