„Proč jen ty máš takový štěstí? Já nebyla u moře ani jednou a ty tam seš ještě k tomu každou noc," zahudrala Lucka, zatímco seděly nad pěkně hnusným obědem ve školní jídelně.
Druhá dívka se s povzdechem v tom hnusu přehrabovala.
„Věř mi, není to žádná výhra. Ani jeden tam nechceme být, ale ten sen jako kdyby nás tam držel," zamumlala v odpověď.
Lucka nad tím mávla rukou jako nad něčím naprosto nepodstatným.
„No, co ale seš u moře, zatímco já žiju svůj nudný život," posteskla si.
Sára ji chtěla rozveselit, proto se na ni zakřenila a vyhrkla: „Jak můžeš říct, že je nudný? Vždyť tu máš takové dobrodružství! Přece jak nenápadně vrátit ten blivajz, aby si toho nevšimla ta koza Vernerová."
Obě se rázem otočily a zadívaly se na procházející učitelku s hustě spojeným obočím a přísným pohledem. Celá jídelna z ní měla respekt. Všichni už zažili, jak dala jedné holce důtku za to, že oběd vrátila.
„Musím tedy říct. Díkybohu za ni! Jinak bych se tu unudila," konstatovala Lucka s cukajícími koutky a vzápětí se prudce zvedly a vrhly se do chumlu dalších studentů, kteří se hnali k místu, kde se vracelo jídlo.
Zatímco učitelka se za nimi řítila jako lovec za kořistí.
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
