40. kapitola

382 84 8
                                    

„On ti dal pusu?! Panebože panebože, to je úžasný a jaký to bylo? No tak mluv!" ječela Lucka, když jí to otřeseně řekla. Celá nadšená vyskakovala div ne do nebe. Oči velké jako tenisáky.

„Já nevím," zamumlala snová dívka otráveně.

Její kamarádka si odfrkla a vyjekla: „Něcos cítit musela!"

Sára si povzdechla a prohodila upřímně: „Cítila, ale stejně bych ho nejradši zabila. To je divný, ne?"

Druhá holka s jejími pocity neměla vůbec žádný problém, protože konstatovala: „To mě nezajímá, žes ho chtěla zabít. Mě zajímá ten polibek!"

„Byl naprosto úžasný, ale..."

„Jakýpak ale! Konec a hotovo," vysvětlila jí její drahá kámoška a nadšeně se usmívala z těch novinek.

„To ale je důležitý. Chtěl mi tím jen zavřít pusu," bránila se dotčeně, ale Lucka na to měla naprosto jiný názor, když jí zasněně odpověděla: „To bych si rozhodně nechala líbit."

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat