36. kapitola

338 84 2
                                    

„Víš, co by byla legrace?" otázala se Lucka, zatímco společně hrabaly listí na školní zahradě. Obě to hrozně bavilo, což bylo vidět na první pohled. Stejně jako celou jejich třídu.

Většina se v kroužcích vybavovala, zatímco pár poctivců se to snažilo dohnat. No, ony k nim zrovna nepatřily.

„Vím, že legrace by byla cokoli jiného než tohle," odpověděla druhá dívka vesele, a když uviděla učitelku, zahrabala hráběmi, aby to trochu vypadalo, že něco dělá.

„Ale tohle vůbec neřeším! Myslím, že by byla sranda, kdyby ses ve snu opálila. Chacha. Chtěla bych vidět, jak bys tohle otci vysvětlila."

Sára se nad tou představou zasmála společně s ní.

„Táta by zešílel. Netuším, jak bych to vysvětlila. Už se vidím, jak bych přišla domů a řekla, tati, mami, byla jsem v noci u moře. V tu chvíli by mě nejspíš odvezli k doktorovi," dostala ze sebe vesele.

„A ti by nic nezjistili!"

„Jen by si mysleli, že si to vymýšlím."

„Takže by nad tebou otec Kolombo začal bdít i v noci!"

„A už bych neměla soukromí ani v noci."

Načež vybuchly smíchy. Ty představy byly úžasné. Bohužel tím přilákaly pozornost učitelky a ta se rozhodla dohlédnout na jejich hrabání až do konce hodiny. Tudíž ostatní se flákali a ony makaly.

Taková nespravedlnost!

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat