Na moment zavřela oči a vzápětí nevěřícně zírala, jak letí v něčem jako mlha přímo na nádherný, obrovský zámek, který se před nimi vynořil. Člověk by se rád na chvíli zastavil a pokochal se jeho krásou, jenže tohle jaksi neovládali oni, takže jen třeštili oči, jak se řítí přímo na tu nádheru.
„Ty vogo!"
„My do něj narazíme!"
„Ten sen se zbláznil!"
Ječeli jeden přes druhého a pevně se drželi, protože ani jeden z nich nechtěl spadnout dolů a rozprsknout se na zemi.
Opravdu to vypadalo, že proletí přímo zdí zámku. Nějak neuhýbali a nebezpečně se blížili.
„To byl nápad zámek!"
„Rozplácneme se o něj!"
„A já ho tak chtěla vidět zevnitř," zavzdychala smutně dívka a jen slyšela přiškrcený smích svého společníka.
„Takové problémy bych taky chtěl mít. Já se totiž na rozdíl od tebe bojím o život."
A vzápětí se rozječeli jako na lesy, když proletěli přímo tou bytelnou zdí zámku a jejich hlasy se musely přenášet všemi sny. Křičeli opravdu jako o život.
Ustali teprve ve chvíli, kdy stáli na měkkém koberci se zajímavou mozaikou a křečovitě se drželi za ruce, přičemž na sebe třeštili oči.
Dlouho mlčeli, než se Sára odvážila zašeptat tu osudnou větu: „My žijeme."
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
