„No, jak vypadám?" otázala se celá nadšená Lucka, když se před ní nakrucovala o sto šest, protože plán knihovna nehodlala vzdát, a tak jim pořídila pořádnou image, aby tam zapadly.
Točila se před ní v nových brýlích a drdolu. Při tom pohledu druhá dívka měla co dělat, aby se nezačala smát nahlas. Jen stěží zadržela smích, když prohodila: „Takhle jako zapadneme, jo?"
„Samozřejmě! Neboj, mám jedny i pro tebe," dodala ta plánovačka nadšeně a rovnou jí je nasadila na nos, načež si ji zálibně prohlížela.
„Tentokrát nás nikdo nevyhodí. Budeme hraně zabrané do knih, a přitom budeme pozorovat dění kolem nás," vysvětlila ten svůj úžasný plán, zatímco ji honila, aby si vzala batoh a mohly tak jít dobývat svět.
Když procházely kolem kuchyně, kde seděli Sářini rodiče, ještě se na ně přes brýle zakřenila a zavolala: „Na shledanou."
A s tím vytlačila kamarádku ven, zatímco dospělí za nimi zamyšleně hleděli.
„Ty víš, kdy doktor napsal Sáře brýle?" prohodil po chvíli ticha tatínek překvapeně.
Maminka se jen sebevědomě usmála, aby tím zakryla, že absolutně netuší.
„Samozřejmě, minulý pátek. Ty taky nic nevíš," dodala lehce.
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
