„Dobře, dobře, když potřebuješ rychle kluka, musíme udělat jediné," poznamenala Lucka po škole rozhodně.
„A co?" otázala se druhá dívka napůl úst, zatímco přemýšlela nad čokoládou, kterou měla doma schovanou. Už se nemohla dočkat, až se na ni vrhne.
Jenže odpovědi se jí nedostalo formou slov, ale tím, že ji její šílená společnice vzala za ruku a hnala se s ní od školy pryč. Skoro by to mohl být únos, kdyby to nebyla zrovna ona. K jejímu šoku ji dotáhla do knihovny, kde ji rovnou táhla mezi regály a teprve tam zastavila.
„Musíme hledat v knihovně! Tady určitě nějakého kluka objevíme," dodala šeptem ta nadšenkyně a vykoukla nenápadně na cestičku mezi regály.
Sára si povzdechla, ale nedalo jí to a taky vystrčila hlavu, aby zkontrolovala, jestli někdo nepůjde. Obě napjatě čekaly na ty davy procházející kolem nich...
Jenže opak byl pravdou. Za hodinu, kdy tam takhle nadšeně sledovaly nejprošlapanější cestičku knihovny, se tam prošourala jen jedna stará paní. Víc nic. A když dokonce prošly celou knihovnu, objevily jen samé holky, staré lidi a několik rodičů s menšími dětmi. Na nějaké normální kluky nenarazily.
„Tak bych řekla, že tady asi nikoho neobjevíme," poznamenala Sára kysele po další hodině a konečně vyšla ven.
Nehodlala tam déle trapnit. Stačilo jí, že je knihovnice hned několikrát načapala, jak vykukují mezi regály. Určitě si o nich myslela bůh ví co.
„Kdo vydrží, ten něco získá," poučila ji kamarádka, když důstojně prošla kolem ní. A svá slova myslela vážně, protože další den tam stepovaly znovu jen s jiným výsledkem. Pracovnice knihovny je totiž rozčíleně poprosila, aby odešly, jestli si nebudou nic půjčovat.
A tak se vypařily, protože ani jednu nenapadlo říct, že si něco půjčí.
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
