71. kapitola

291 77 0
                                    

„Společně si přát sen? To zní jako pěkná blbost. Pochybuju, že by něco takového fungovalo," prohodil Vojta po jejích nadšených slovech.

Už tolikrát si přáli být jinde a nic.

„Ale předtím to nefungovalo, protože jsme si přáli každý něco jiného. Když se spojíme, třeba to půjde," dodala dívka nadšeně s rozzářenýma očima.

„Nemyslím si, že bychom zrovna touhle taktikou sen dostali," poznamenal kriticky kluk, ale to už mu Sára skočila kolem krku, že ji jen taktak zachytil, a vyhrkla: „Prosím! Za zkoušku nic nedáme."

A její oči ho pěkně prosily o šanci. No, co měl udělat, že?

Místo dalších slov ji políbil a pak zašeptal: „Dobře, zkusíme to, ale jestli se to nepovede, bude to na tebe."

Dívka mu věnovala spokojený úsměv. Musí to vyjít.

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat