56. kapitola

310 78 1
                                    

Písek ve vlasech, v oblečení to byly jen drobnosti, kterými jeden druhého provokovali. K tomu polibky, které k dívčině zlosti byly naprosto dokonalé. Takový byl jejich pobyt tam.

Už jen stačilo vyhlásit toho, kdo dřív porazí toho druhého.

Provokovali se navzájem. Škodolibě, vesele či pobaveně.

„Jé, za tebou je pavouk," ozval se kluk a mohl se složit smíchy na zem, když dívka poskakovala po pláži a ječela jako na lesy. Takovou rychlostí snad nikdy neběžela.

„Pitomče!" zahrozila mu, když jí došlo, že si z ní jen utahoval. Kromě písku kolem ní nic nebylo.

Vojta však pouze pokrčil rameny a zajiskřilo mu v očích.

„Když tebe je tak lehký napálit," dodal vesele a ona se na něj okamžitě vrhla.

Doběhla až k němu, skočila, a jak to nečekal společně spadli do písku, a ještě několik chvil se v klubku točili, než se zastavili. Dívka zůstala navrchu, a tak mu škodolibě začala dávat písek pod tričko.

„To nic lepšího neumíš?" smál se jí, když ji lehce dostal pod sebe a začal jí dávat písek do vlasů za jejích nadávek a křiku.

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat