První noc bez něj mohla věřit, že prostě nešel spát.
Druhou noc si byla jistá tím, že se schovává někde ve snu třeba pod dekou, a směje se jí.
Třetí noc doufala, že se snaží udělat nějaký experiment o nespaní.
Čtvrtou noc už ale nevěřila. Její srdce se rozpadalo na tisíc kousíčků. Strach a zoufalství se staly jejími přáteli.
Nedokázala ovládnout své city. Najednou litovala, že mu neřekla, jak moc ho má ráda, jak jí na něm začalo záležet.
Jenže ona chtěla ta slůvka slyšet první od něj...
Taková pošetilost!
Nyní neměla nic, jen nekonečnou řadu přání.
Chtěla být znovu v jeho objetí a nechávat se škádlit jeho drzými slovy.
Toužila po jejich společných hádkách, které se proměnily v nejkrásnější okamžiky jejího života.
Z jejího srdce se ozval bolestný ston pokaždé, když se probrala ze snu a on tam nebyl. Ve chvílích, kdy se sama prodírala snem a nedokázala přestat volat jeho jméno.
Jediné, co ji drželo nad vodou, byla Lucčina neochvějná podpora, a její slova o tom, že ho určitě najdou. To ji nutilo se nevzdat.
Jenže zároveň s tím vším se vynořovaly otázky, které jí nikdy dřív nepřišly na mysl.
Otázky, na které snad ani nechtěla znát odpověď, protože by mohly zničit její zoufalé srdce. Avšak zároveň ji nyní sžíraly zaživa.
Existoval Vojta někde, nebo byl opravdu jen jejím snem?
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
