81. kapitola

280 84 7
                                    

„Chodí teď spát hrozně brzo," šeptala maminka ustaraně svému manželovi, který si nevzrušeně četl noviny ve svém oblíbeném křesle.

„To je dobře, ne?"

„Není! Je to divný, vždyť předtím chtěla pořád chodit někam ven," nedala se žena a sledovala dceru, která v kuchyni jedla večeři.

„Konečně dostala rozum. To tak běhat za kluky! Na to má času dost," liboval si muž spokojeně. Nemusel se tak bát, aby někdo jeho holčičce neublížil.

„Ale chodit spát v osm? V jejím věku? Co když je nemocná?" pokračovala ustaraně, zatímco dívka se zvedla, odnesla talíř a už se hnala do pokoje.

„Dobrou noc," zavolala na ně a zabouchla dveře.

„No, prosím! Viděl jsi to?"

„Hnala se celkem rychle," připustil tatínek a sundal si brýle na čtení. Už se mu v hlavě rozvíjely všechny možné scénáře. Co když je tímhle chování chtěla ukonejšit, aby neměli žádné podezření, zatímco lezla ven oknem? Úplně se mu orosilo čelo hrůzou. No, to ne!

A v další moment už se hnal k dívčinu pokoji, prudce rozevřel dveře a nevěřícně hleděl na zakutanou dívku, která po něm vrhla rozmrzelý pohled, protože ji vyrušil z usínání.

„Děje se něco, tati?"

„Ne nic, holčičko. Vůbec. Dobrou noc," dostal ze sebe mezi vzdechy úlevy a zavírání dveří.

Všechno bylo v naprostém pořádku.

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat