Jelikož nespaní se ukázalo jako hodně blbý nápad, Lucka jako správná kamarádka začala hledat jiné řešení. Její neustálé telefonáty se staly denní rutinou.
„Hele, a co třeba hypnóza? Třeba tě z toho dostane."
Sára s povzdechem padla na postel a zaúpěla: „Nebo mé šílenství dokončí."
„Ale, prosím tě! Nebuď tak negativní... počkej.... ne, už jsem na to přišla! Třebas snědla něco otráveného. Sepíšeme, cos kdy měla, a třeba na něco přijdeme."
Ani ve dne neměl člověk klid.
„Vždyť si ani nepamatuju, co jsem měla k jídlu včera. To nedohledáme."
Na lince se ozval těžký povzdech, který jasně značil, jak to má s ní kamarádka těžký.
„Kdybys se mnou hrála to pexeso, měla bys už paměť zlepšenou," poučila ji Lucka učitelským tónem, zatímco v pozadí byl slyšet křik: „Nemohla bys aspoň zvednout nohy, když luxuju?!"
ČTEŠ
To je můj sen!
HumorV noci většinou každý spí a sní svůj sen. Stejně tak to má Sára. Ovšem jen do té chvíle, než se stane něco naprosto neuvěřitelného a šíleného. V jejím krásném snu se totiž najednou objeví nezvaný host. Prostě se jí do něj nakvartýruje kluk, který ta...
