Padlé hvězdy

Kapitola 11

Když si konečně mohla rozepnout vysoké kozačky, vydechla úlevou.

Jsi cíťa! -R

Přišla jí esemeska při jejímž přečtení se neubránila smíchu.

Já? A co jsi potom ty? -M

Nemusela se podepisovat. Jenže to ani on. Vždycky to nakonec ale udělali. Možná proto, aby si připomněli, kdo při nich skutečně stojí.

Až se vrátíš, musím ti někoho představit! Budeš si s ním rozumět. -R

Jen to ne! -M

Co blázníš? -R

Nepamatuješ si, jak to skončilo naposledy, když si řekl, že si s někým budu rozumět? Ukázalo se, že ten kluk není zrovna můj fanoušek. -M

Ron možná zapomněl, ale ona ne. Od chvíle, kdy jí ten kluk málem vyškrábal oči, se od Ronaldových přátel raději držela dál.

Nemůžeš být pořád sama. -R

Zapoměl si? Jsem slavná zpěvačka. Já nikdy nejsem sama. -M

Telefon odložila stranou. Svlékla si kožené kraťasy, přes hlavu přetáhla fialový top s jedním rukávem. Místo toho na sebe nasoukala bílé džíny a růžové tílko s volánkem na prsou. Telefon si strčila do kapsy. Okázale ignorovala, že bez ustání vibruje. Neměla na nikoho a nic náladu. Už se viděla v hotelovém pokoji a šálkem horkého čaje na dobrou noc. Jenže jako obvykle se věci musely zkomplikovat. A tak, když auto konečně vyjelo z garáže, zablokovalo mu cestu několik stovek lidí. Bušení na okna bylo více než nepříjemné. Nejmladší z děvčat poplašeně vyjeklo. Brunetka jí okamžitě sevřela v objetí. "Bude to dobrý," zašeptala. Jistá si tím však nebyla. Rychle vytočila číslo manažerky. "Jess, co se sakra děje?" "Promiň, Myrlene. Někdo něco podělal," zavrčela. "Ne vy tupče! Mám tam venku svoje holky!" Znělo to hezky. Jessica byla jedinou mámou, kterou během většiny roku měly. Ne vždy byla perfektní, ale alespoň dělala, co bylo v jejích silách. "Mě to ale nezajímá! Dostaňte je pryč a to hned!" zavřískala, až si brunetka musela mobil trochu odtáhnout od ucha. "Promiň, zlatíčko. Ochranka je v autě za vámi." "Jak daleko za námi?" polkla dívka. "U výjezdu z garáže. Dál se nedostali." Brunetka zanadávala. "Takže jsme uvízly. To se mi snažíš říct?" Na tohle už neměla dost sil. Byla vyčerpaná. Chtěla si jen lehnout, aby byla připravená na další cestu. Tentokrát do New Yorku. "Hlavně zůstaňte v klidu. V autě vám nic nehrozí." "No vystupovat mě ani nenapadlo," ušklíbla se dívka. "Ujisti se, že všechny dveře jsou zamčené, rozumíš mi?" "Dej mi vteřinku," požádala manažerku. "Lyndo vem Theu." Blondýnka si zrzku přitáhla k sobě, načež si brunetka odenula pás, klekla si na prázdnou sedačku naproti a nakoukla na řidiče. "Slečno Wiseová? V pořádku?" optal se muž. "Jasně. Jen... Všechny dveře zamčený?" "Samozřejmě, slečno." "Díky," s tím se vrátila zpět na své místo. "Je to dobrý, Jess... Možná bych měla zavolat Jeffovi..." Manažerka jí skočila do řeči. "Bude vyšilovat, Myrlene. V životě si už dovolenou neveme." "Máš pravdu. Promiň, mám druhý hovor. Dej vědět, až se něco dozvíš," s tím zavěsila jeden hovor a přijala druhý.

"Prosím řekni, že nejsi v tom autě, který na silnici obklopil dav cvoků," ozvalo se z přístroje. "Eh. Mám ti lhát?" V pozadí se ozval neznámý smích. "Zeptej se, jestli jí nic není!" "Hlavně ať nevystupuje z auta!" Brunetka se zamračila. Neznělo jako kluci z jeho kapeli. "Máš mě nahlas?" "Jo..." "Nevím, kdo se ptá, ale nic nám není. A nejsem pitomá," ohradila se. "To bych si ani nevolil..." "Tak ukecanýho člověka jsi ještě nepotkala, M," do telefonu pomalu křičel, aby hlasy v pozadí přehlušil. "Víš s kým mluvíš?" "Jo, tak možná potkala," uznal se smíchem. Jeho hlas však při další větě zvážněl. "Jak se to mohlo stát? Myslel jsem, že má být cesta zajištěná." Dívka protočila očima. "To my taky. A teď tu trčíme," odfrkla si. "Jak ses o tom vůbec dozvěděl?" zajímalo ji. "Posílal jsem ti video z show, ve který jsme dneska večer byli. Pak mi volala Gloria. Někdo to dal na net." "Takže všechno dobrý? Plašil si zbytečně?" do žil se jí vlila naděje. "Ani omylem. Já ji nezajímal. Měla starost o tebe. Ale aspoň že tak," bylo znát, že se pousmál. "Nemusíš se o to bát, M. Vyřeším to. Slibuju." "Mně nic slibovat nemusíš." "Pak to slibuju sobě." Přestože ji neviděl, přikývla. Zněl jako ten starý dobrý Ron, který hodil minulost za hlavu a soustředil se jen na budoucnost a to, co mu mohla přinést.