Kapitola 18

729 92 35
                                    

Seděla na houpačce pod třešní a nohama se z lehka odrážela. V ruce svírala telefon, na němž se probírala fotografiemi a videi z předchozího večera. Její sestřenice už samozřejmě přidaly nějaké ty fotografie na internet. Svou slavnou příbuznou se chlubily víc než rády. Brunetka teď potřebovala vybrat nějaké na svůj instagram. Jako první přidala video, na němž vykřikla jméno kamarádky, se kterou se znala v podstatě od kolébky, a následně se na ní pověsila jako nějaká opička.

Myslíte, že jsem měla radost? 🤷😂

Přidala popisek, načež přešla na další fotografii. Stála mezi svými čtyřmi sestřenicemi. Ruce měla založené v bok a tvářila se nesmírně důležitě. Neubránila se tichém zasmání. Pointou téhle fotografie bylo to, že konečně převyšovaly své příbuzné. Jediné co k tomu potřebovala, byla židle, jež na fotografii byla samozřejmě vidět. Nezapomněla ani na momentku, kdy její maminka otáčela maso na grilu a ona ji zezadu objala, hlavou se opírajíc o její rameno.

Je skvělé být zpět! 💞

"Něco ti nesu." Vzhlédla od telefonu, aby se setkala s pohledem Angel. "Našla jsem to při úklidu na půdě. Bylo tam několik krabic, které jsme po rekonstrukci neotevřely, protože nám věci uvnitř nepřišly podstatné. Řekla bych ale, že tohle bys chtěla mít," s tím brunetce vstikla do ruky černé desky polepené samolepkami. "Díky, mamko," usmála se, ačkoli neměla nejmenší tušení, o co se jednalo. Když si však desky prohlédla pozorněji, pochopila. Mezi samolepkami planetek byla spousta hvězdiček. Zalapala po dechu. Chvilku trvalo, než se odvážila dovnitř nahlédnout.

Těžko se věří, co všechno se mohlo stát
a ty se potom ještě ptáš,
jestli můžeme být přátelé.
Vím, že si řekl, že mi nechceš ublížit,
ale možná bys mohl ukázat soucit.
Stačí mi jediný pohled abych věděla,
že ses nepřišel omlouvat...

Stálo na první stránce. "Moje texty," vydechla. Ještě před Padlými hvězdami čas od času něco složila. A právě tenhle text byl z doby těsně před založením skupiny. Byla to jedna z prvních písních, kterou složila. Nedočkavě otočila na další stránku.

Telefon zazvoní a já vím,
že dnešní večer bude perfektní.
Ještě než se rozední,
pomine veškerý splín,
protože tebe po svým boku budu mít.

Hudba se line sálem,
sem tam se ozve smích.
Hledím do očí tvých
a vím, že s tebou se člověk nenudí.

Tohle byla dokonce část písně, kterou pro Padlé hvězdy dopsala. Jednalo se o první píseň, jež jim nenapsal někdo jiný. Od té chvíle alespoň dvakrát do roka přišla s něčím novým. Posledního půl roku však nebyla schopna vymyslet absolutně nic.

Za hlavu hoď, co ostatní říkají,
ticho a tma tě k sobě volají.
Tajemství ukrytá jsou v hloubi duše tvé.
Kdopak ti bez pravdy dá srdce své?

Neslyšíš, nevidíš, neposloucháš!
Tak dlouho bojuješ až svůj život za mír dáš.
Zbydou jen slzy, neštěstí a pláč!
Proč ještě nejedu? Na to se sám sebe ptáš!

Stíny se stahují,
za oknem bouřka hřmí a ty úkryt hledáš.
Když křik z dálky uslyšíš, pomocnou ruku cizinci podáš.
Sám na to doplatíš, lidem se věřit nedá.

Spousta slok byla nepoužitelná. Přesto mezi nimi dokázala najít i poklady. Nakonec se vrátila k první stránce, v níž vkládala největší naději. Pokud si dobře pamatovala, napsala jí těsně poté, co se s její starší sestřenicí rozešel dlouholetý přítel. Dívka se přes zradu dostávala jen těžko a se svým trápením se svěřila právě Myrlene. Ta však píseň nikdy nedokončila. Jako ostatně většinu. Odložila je stranou s tím, že časem se k nim vrátí. Jenže nakonec zapomněla. Nyní se však onen poklad objevil a ona tak získala naději. Doufala, že by díky onomu zápisníku mohla dát dohromady alespoň jednu pořádnou píseň. I kdyby nebyla nijak zvlášť dojemná, zábavná nebo chytlavá, nevadilo by jí to. Bohatě by stačilo, kdyby fanynky a fanoušky zaujala. Zhoupla se na houpačce, když se po delší době ozval její telefon.

Chybíš nám! Xoxoxo
-PH

Holky se u moře očividně dobře bavily. Ležely naskládané vedle sebe na lehátkách s drinkem v ruce, přičemž uprostřed bylo jedno místo prázdné. Samozřejmě právě na něj označily Myrlene. Na jednu stranu jí to přišlo roztomilé, na tu druhou zvláštní. Holky měly prostě svůj vlastní smysl pro humor a způsob jak jí ukázat, o co přichází. Pravda ale byla taková, že Myrlene byla přesně tam, kde zrovna chtěla být.


______________________________________

Kousky písní jsem vymýšlela sama, takže prosím omluvte jejich nedokonalost 😉💞 (Nejsem skladatel ani básník, takže tohle opravdu není moje silná stránka. Snad se s tím do konce knihy nějak poperu 😂)

Na jaké písničce teď ujíždíte? 😁♬

Já z hlavy nemůžu dostat Two of Us 🤷🎶

💋🤗💖

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat