Padlé hvězdy

Kapitola 82

"Ona si zpívá?" fialovláska zněla víc než šokovaně. "Kdo?" nechápala blondýnka, jež veškerou pozornost věnovala svým nehtům. "M," vydechla Candy. Stále vypadala víc než zmateně. "Nikdy si nezpívá. Jen cvičí naše písničky, ale tohle zní jako..." "Ta od Shawna a Orly," poznala píseň černovlasá dívka, jež byla zmatená stejně, jako fialovláska. "Tak si zpívá, no a co?" nechápala Lynda, co se jim nezdálo. "Nechápeš?" povytáhla Candy obočí. "Myrlene. Nezpívá. Nikdy nezpívá," zdůraznila. "Spíš nezpívala," uchechtla se blondýnka. "Teď totiž rozhodně zpívá," zasmála se, hlavou kývajíc ke vstupu do kuchyně, z níž se linul líbezný zpěv. Trojice zpěvaček si vyměnila zmatený pohled. Zatímco Lynda si dál lakovala nehty, Candy odložila časopis stranou a Belle si přehodila nohu přes nohu. Všechny naslouchaly zpěvu, jež byl plný emocí. Okouzlil je. Získal si nejen jejich pozornost, ale i srdce. "Co blbnete?" Zpěvačky málem vyjekly leknutím. Zaposlouchaly se do brunetčina zpěvu a úplně zapomněly vnímat své okolí. Příchod zrzavé dívky jim absolutní uniknul. "Co asi? Posloucháme Myrlene," odpověděla jí Lynda poněkud nepříjemně. Thea se při jejích slovech zamračila. Nebylo to tónem, který použila, ale obavami, jež už ji nějakou tu dobu trápily. "Už dlouho nezpívala." "Asi neměla náladu," odmávla to blondýnka. "Nemyslím si. Mám o ní strach." "Byla jen unavená, Theo. Všechny jsme si dělaly starosti ohledně té žaloby. Zase bude dobře," usmála se na ní Bella a bylo znát, že svým slovům vážně věří. "No nevím," přidala se k zrzce fialovláska. "Trochu se bojím, aby ji ta komedie s tím zpěvákem nakonec nezničila."

Hudba s notebooku hrála skutečně nahlas. Mladinká zpěvačka se pohupovala do rytmu hudby. Pánev odložila stranou a dala se do mazání palačinek. V Londýně jim zbývalo už jen pár dnů a ona si je chtěla užít. Rozhodla se svým kamarádkám udělat pořádnou snídani a to z toho důvodu, že na odpoledne už měla plány, jež je nezahrnovaly. Nandala palačinky na tác, který položila na stůl. Připravila pět talířů a sklenic. Z ledničky vytáhla mléko, džus a společně s konvicí kávy je postavila na stůl. "Holky..." obrátila se čelem ke dveřím, aby křikla na zbytek obyvatelstva. Co ji ale zarazilo, bylo to, že všechny stály mezi dveřmi a hleděly na ní. "Co tak koukáte?" zasmála se pobavaně jejich soustředěným výrazům. "Pojďte se najíst," pobídla je, když se ani jedna z nich k ničemu neměla. Celá snídaně probíhala ve zvláštní atmosféře. Holky většinu času mlčely, a když si myslely, že se nedívá, tak si ji důkladně prohlížely. "Ale no tak!" nevydržela to Myrlene, když načapala Theu, jak na ní upřeně hledí. Zrzka okamžitě sklopila pohled do svého klína. "To umírám nebo proč furt tak koukáte?" uchechtla se vesele. "Jsi jiná," pípla Thea. "Jiná?" povytáhla brunetka tázavě obočí. Stále se však široce usmívala. "To máš asi pravdu. Mám teď dobrou náladu," usmála se na dívku vřele, načež vstala od stolu. "Až dojíte, strčte prosím nádobí do myčky. Až se vrátím, tak ji zapnu," vstala od stolu, a když procházela kolem nejmladší dívky, sehnula se, aby ji mohla lípnout pusu na čelo. "Kam jdeš?!" Ignorovala vyděšený podtón černovlásčina hlasu. "Ven!Večer se vrátím!" křikla z chodby v odpověď, než se za ní zavřely dveře.

Stále se mračila na blonďáčka, jež se usadil na židli s kytarou v ruce. Stála u okna a poněkud nerozhodně pozorovala, jak si před sebe připravuje stojan na noty. Nedařilo se mu nastavit správnou výšku. Nakonec to vzdal. "Pojď," poklepal na židli před sebou. Myrlene se na ní nejistě posadila. Nathan se už znovu pral se stojanem. "Ukaž," zasmála se dívka, odstrkujíc stojan stranou. Přisunula si židli blíže a nohy mu podržela. "Nepotřebuješ si držet svůj text?" zeptal se jí blonďáček. Myrlene pokrčila rameny. "Napsala jsem ho, vzpomínáš?" usmála se. "Pamatuju si i ten tvůj," mrkla na něj. "Ten si ale nepsala," vypláznul na ní jazyk, čímž ji rozesmál. "Máš strach, že bych si přivlastnila veškeré zásluhy?" uculila se. "No..." "Radši mlč," doporučila mu se smíchem. "A nebo ještě lépe... Už hraj," pobídla jej.

"Každý potřebuje někoho, kdo při něm bude stát, když mi kryješ záda vím, že se nemám čeho bát," jeho jlas se rozléhal domem za zvuku kytary.
"Držím tě ve svém náručí, obloha se řítí dolů, země několikrát se otočí. Přeju si jen jediné, ať tahle chvíle nikdy nepomine." Očima těkal blonďáček po notách, ačkoli dívka pochybovala, že by to bylo nutné. S jistotou věděla, že už je zná nazpaměť, přesně jako ona celý text. "Napsala jsem píseň o tom, jaké by to mohlo být potom, až ptáci přestanou zpívat
a my dva se za tiché noci budeme na
nebe dívat. Až utichne poslední hluk a na zemi nezbude víc než já a ten uličnický kluk," po celou dobu se usmívala a naplno si užívala onu chvíli, kdy neexistovalo nic jiného, než ona, Nathan a hudba. "Co cennější je, než když tě někdo miluje? Co stojí více úsilí, než najít někoho, kdo tě vždy polituje? Co přál by sis víc,
než společných nocích mít na tisíc? Můžeš mi zavolat když osamělý se cítíš, jediným polibkem za mnou pomoc zaplatíš." Ne všechny hlasy mají perfektní shodu. Ne všechny spolu dobře zní. Ty jejich však tvořily více než zajímavou kombinaci. Nebylo to perfektní. Něco tomu chybělo. Možná to bylo tím, že se brunetka stále držela zpět. "S tebou v náručí se probouzím každé ráno rád, na spoustu otázek chci se tě vždy ptát," zvednul hlavu od not a své modré oči upřel do oříškových. "Přestože mé srdce ti už dávno věří, má hlava tvou lásku chápe jen stěží. Je těžké někomu se odevzdat, protože za neúspěch tě osud může krutě potrestat." Ona slova skutečně byla jeho. Byl to on, kdo onu sloku napsal a přesto měla Myrlene pocit, jako kdyby byla její. "Někdo miluje, jiný nenávidí, jsi klíčem k mému bytí." Je zvláštní, jak moc spolu mohou být dva lidé propojení. Jak rychle si k sobě najdou cestu, jak rychle se jeden na druhém stanou závislý. Hudba utichla, ale emoce, jež v mladých lidech vzbudila, nezmizely. Dívka vstala ze židle, a hned jak Nathan odložil kytaru na zem, posadila se mu do klína a spojila jejich rty v procítěném polibku.

_______________________________________

Společný zpěv 🎶🤷

Tak zase zítra ráno 🌄😁

💋🤗💖