Padlé hvězdy

Kapitola 73

"Potřebuju trochu lásky!" Z úst drobné dívky vyšel zvonivý smích.  Zavrtěla nad mladíkem hlavou, věnujíc se dále svému notebooku. Z domu Padlých hvězd se jí podařilo po dlouhém týdnu uniknout alespoň na pár hodin a ona se nemohla dočkat, až stráví odpoledne s blonďáčkem. Jenže to by jí Jessica nesměla připomenout, že jí v mailu čeká spousta nevyřízených záležitostí. Věděla, že už to nemůže déle odkládat. Seděla v mladíkově kuchyni u stolu, zatímco on se rozvaloval na sedačce v obývacím pokoji. "Pojď mě obejmout!" "Promiň, ale teď ne! Musím něco dokončit! " křikla v odpověď. Skutečně to potřebovala dodělat. "Prosím!" zaúpěl blonďáček. "Teď ne, Nathane!" Ačkoli by ráda, nemohla se na to vykašlat. Sice by to nebylo poprvé, ale teď už to skutečně začínalo hořet a to nebylo dobré. "Fajn!" ozval se hlasitý povzdech. Pak už bylo ticho.

Z ledničky vytáhla vajíčka a pustila se do hledání kastrolu. "Můžeš mi pomoci v kuchyni!" houkla po půl hodině. Konečně měla všechnu tu nudnou práci za sebou, a tak se mohla plně věnovat mladíkovi. "Ne!" Takovou odpověď rozhodně nečekala. "Pořád jsem naštvanej, že si mě neobjala." Otočila se, když se jeho hlas ozval blíž, než čekala. Opíral se bokem o futra, mezi rty drtil spodní ret. Krčil obočí, přičemž se mu na čele tvořily tři hluboké vrásky. Musela se usmát. Byl rozkošný. Roztáhla ruce, aby mu naznačila, že nyní mu je její náruč plně k dispozici. Když se nehnul z místa, povytáhla obočí. To už to mladík nevydržel. Třemi rychlými kroky se dostal k ní, pevně ji tisknouc k sobě. "Zůstaneš se mnou?" zeptal se dětským hláskem. "Na vždycky?" Uculila se. "Nikdy jsem k nikomu necítila to, co cítím k tobě." Věděla, že to nebyla odpověď, kterou si přál slyšet. Nechtěla mu však slibovat něco, u čeho si nebyla jistá, že to dokáže dodržet.

Zavřela oči, když přidal na rychlosti. Více se k němu přitiskla, vnímajíc vůni skořice. Na tohle nebyla zvyklá. Henry byl blázen. Letěl na motorce jako šílený, a přestože Myrlene trocha adrenalinu nikdy nevadila, tak tohle jí nebylo dvakrát příjemné. Taková klidná projížďka na motorce mohla být fajn. Když se však dostali z centra a on přidal na rychlosti, myslela, že ho po zastavení zabije. Nedostala k tomu však příležitost. Jakmile totiž zastavili a slezli z motorky, vytáhl mladík svůj telefon a kousek poodešel. "Co to děláš?" nechápala. "Fotím tě," odpověděl prostě. Brunetka si sundala helmu, opřela se o motorku a natočila hlavu na stranu. Usmála se, když si všimla, že je v dálce vidět Londýn. Bylo příjemné se na chvíli vzdálit. Užít si trochu klidu a samoty. Když byl Henry spokojený, vrátil se k ní a pořízené snímky jí ukázal. Společně jeden vybrali a mladík jej nahrál na svůj instagram.

Projíždět komentáře bylo poněkud bolestivější než čekala. Zatímco někteří doufali, že jsou skutečně spolu, hodně lidí bylo zásadně proti. Někteří jednoduše nemohli vystát Myrlene, jiní zase Henryho. Našli se ale tací, kteří by brunetku raději viděli s Nathanem. Těšilo jí, že podle některých by jí to s blonďáčkem slušelo více, ale nepomáhalo to. V hlavě měla zmatek a její srdce na tom nebylo jinak. Chtěla jedno, ale hlava byla rozhodně proti. Poslední měsíc tlumila mozek a nechala srdce, aby si dělalo, co chtělo. Nyní se však blížil začátek tour a ona věděla, že s tím musí něco udělat. Nemohla odjet, když nevěděla, od čeho odjíždí. Potřebovala v tom mít jasno. Nejradši by zavolala Kate, ale nechtěla jí vykládat celou situaci po telefonu. Nabízela se možnost, že by sedla do auta, aniž by o tom komukoli řekla, a odjela do Iswel. Venku už však padala tma a ona se na delší cestu necítila. I z toho důvodu nakonec jen přešla přes chodbu k pokoji jedné ze svých kamarádek.

Černovláska stála u okna a poněkud zamračeně se snažila vstřebat, co se jí to brunetka snažila říct. Myrlene se choulela na posteli Bell. Doufala, že na ní dívka nezačne křičet. Nepočítala s tím, že by to Bell pochopila nebo dokonce schválila. Jen doufala, že se nebude moc zlobit. Černovláska ji ještě chvíli ničila svým mlčením, než se zasmála a přešla k ní. Posadila se vedle ní na postel a nechápavě nad ní pokroutila hlavou. "M, víš, že tohle je pořádný průšvih?" Brunetka se tvrdě kousla do rtu. "Tak proč se směješ?" zeptala se ublíženě. Najednou si už nepřišla jako ta silná, která se o ostatní starala. V onu chvíli by nějakou tu péči a lásku sama ocenila. "Protože i přes ten blázinec, jsem tě nikdy neviděla tak šťastnou, jako v den, kdy jsme přijely. Navíc ta videa, co sdíleli kluci... Dlouho ses tak nesmála," pohladila ji po tváři. Její výraz se změnil v bolestný, když se nad tím víc zamyslela. Myrlene přesně věděla, co nyní přijde. A právě toho se tak moc bála. "No, máš dvě možnosti. Vykašlat se na to divadlo a doufat, že si s tím nějak poradíme," z jejího hlasu bylo jasné, že pochybuje. Nevěřila, že by se z toho Padlé hvězdy tak snadno vyhrabaly. Pro Lyndu to skončilo stáhnutím žaloby, kdežto Myrlene s Bell se dívaly do budoucna a moc příznivě to neviděly. "A nebo v tom budeš pokračovat, na konci týdne váš vztah potvrdíš v Nočním pokecu a..." uhnula pohledem, přemýšlejíc, jak to říct. Nechtěla brunetce ublížit. Kdyby jen věděla, že to udělala už tolikrát... "M, bylo by příliš nebezpečné se s Nathanem vídat a vést s ním vztah tajně, když si všichni budou myslet, že miluješ Henryho," smutně se usmála, berouc jednu dívčinu ruku do své. "Ať je mezi vámi cokoli, musíš to ukončit."