Kapitola 19

729 87 17
                                    

Nesnášela budíky. Přišlo jí to jako otravné probuzení. Navíc je v poslední době potřebovala jen málokdy. Většinou byla vzhůru alespoň půl hodiny předem. Co ale bylo horší než budík, byl neutichající telefon. Se zavrčením se posadila, protřela si oči a následně klikla na tlačítko přijmout. "Víš kolik je?" zeptala se své kamarádky, jež bydlela jen přes ulici. "Vím. Jedenáct. V kolik si šla jako spát?" zasmála Kate. "Jedenáct? No tak v tom případě před dvěma hodinama," odpověděla popravdě. "Ani se nebudu ptát, co si dělala." Myrlene byla ráda, že se Kate pobavila. Zpěvačce to však ani v nejmenším vtipné nepřišlo. Celou noc strávila vymýšlením nové písně. Jediné, co z toho vzešlo, byl koš plný zmačkaného papíru. "Co si někam vyrazit? Oběd? Zmrzka? Nákupy?" Tak tohle Myrlene nepřišlo jako moc dobrý nápad. "Oběd, proč ne. Ale nákupy... Nemám tu Jess. Nerada bych, aby z toho vzešla neplánovaná autogramiáda. To by mi Jessica dala." "Nemůžeš se rozhodovat sama za sebe?" "Já nejsem nikde sama za sebe, Kate. Je nás pět. Co udělá jedna, ovlivňuje ostatní čtyři," snažila se vysvětlit. Kate však tomuhle porozumět nechtěla. Vždycky se ptala na ty samé otázky. Byla zvyklá, že její rozhodnutí ovlivňují jen a pouze její život. V případě Myrlene to však bylo jinak. Padlé hvězdy stoupaly společně. A kdyby jedna z nich padla na dno, strhla by s sebou ostatní.

Vločka za vločkou k zemi se snáší,
chlapec okouzlit milou se snaží.
Těžko uvěřit, že v tak krásný den, promění se dívka v jeho krásný sen.
Tiše naslouchej šeptání,
kdo vyslyší tiché volání?

Naštvaně mrštila tužkou před pokoj. To nebylo to, co si představovala. Před pěti lety psala především o lásce. O takové té dětské, která přišla a hned byla zase pryč. O tom okouzlení, kdy si kradete letmé doteky. Tohle období jejího života bylo už pryč. O čem mohla psát teď? O pravé lásce? Vždyť tu nikdy nepoznala. O přátelství? Na ono téma byla jejich poslední píseň. Tvrdě se kousnula do rtu, popadla papír znovu.

Na nebi svítí tisíce hvězd,
každý by si přál se k nim vznést.
Možná ti nemohu nabídnout cestu tam a zpět,
ale můžeš být se mnou tady a teď.

Tiše si broukala živou melodii, přičemž se snažila nemyslet na to, že i kdyby tohleto skutečně bylo dostačující kvalitně, bylo to málo. Jedna sloka skutečně nestačila. Na jejich druhém albu se jí podařil její osobní rekord. Z šestnácti písní napsala šest. At už sama nebo s pomocí. Pochybovala, že ono číslo ještě nekdy překoná. Zavrtěla se na židli, načež vstala. Skrz záclonu pohlédla před dům. Na konci příjezdové cesty postávala dodávka, což jí nijak nepřekvapilo. Přesto byla naštvaná. Bylo tak těžké zaparkovat o kousek dál? Každou chvilku pro ní mělo přijet auto. Nerada by se táhla po příjezdové cestě. Neměla chuť odpovídat na otázky tisku. Zdálo se však, že nebude mít na výběr. Dodávka blokovala sjezd na cestu, což znamenalo, že žádné auto se k domu nedostane. Okamžitě onu kompilaci sdělila přes zprávu Jeffovi, jež ji ujistil, že si s těmi blázny poradí.

Před odchodem z domu si ještě poupravila béžovou košili a ujistila se, že má zapnutý poklopec džínových kraťasů. Neplánovala být venku dlouho, takže se s nějakou bundou na večer nemusela zabývat. Léto sice pomalu začínalo, ale v Iswele byly noci touto dobou ještě chladné. Moc dobře si pamatoval, jak se při jednom jarmarku Lynda třásla, když v půl desáté vystupovala jen v tílku a sukničce.

Už se nemůžeš dočkat zítřka? -R

Umírám touhou dozvědět se, kdo že bude zpívat místo nás. Starostka to Jess nechtěla prozradit a mamka mlčí jako hrob. -M

Zkoušela si plakáty? -R

Dík za radu. Ale jo, zkoušela. Večerní překvapení! Nic víc. -M

Jeden den vydržíš. -R

Dík. Pomyslela si. Že jí to nechtěl prozradit, byla jedna věc. Že jí ale provokoval, to už jí lezlo na nervy. Jen co vyšla z domu, už se cpala na zadní sedačku auta. Jeff za ní zabouchl dveře a sám nastoupil. "Pitomci," odfrkl si pohrdavě. "Jeli sem za tebou až z Londýna," protočil očima. "Dalo se to čekat," uznala Myrlene. "Padlé hvězdy tu tradičně vystupují. Kdokoli chce o nás článek, je to dobrá příležitost," pokrčila rameny. "Musíš být opatrná," varoval ji vedoucí ochranky, kdyz projížděli kolem dodávky, která nyní parkovala o kousek dál. Rychle zatáhla okénko a sáhla po poblázněném telefonu.

Slavná zpěvačka nahá na pláži!

Hlásal titulek článku, jež jí právě přeposlala manažerka. Okamžitě na něj klikla.

Dvacetilá zpěvačka byla na pláži napadena fanynkou! Lynda Norton přišla při pobytu na pláži o vrchní díl plavek. Ochranka rychle zareagovala a zpěvačka se zahalila do župana.

Následovalo několik fotografií. Naštěstí nebylo v podstatě nic vidět. Myrlene se ulevilo. Na druhou stranu by nejradši té magorce zakroutila krkem. Krást někomu plavky? To vážně? Měla pocit, že tohle chování nikdy nepochopí.

Zpěvačka se následně neovládla a fanynku několikrát uhodila žabkou.

Tak tohle už byl průšvih. Ať byla Lynda naštvaná sebevíc, tohle si nesměla dovolovat. Navíc to nebylo poprvé, kdy někoho praštila. Nezáleželo na tom, co tomu předcházelo. Lidi zajímalo jen to, že to udělala.

Já ji zabiju....

Přišla dívce zpráva od manažerky, jež nebyla ani tady ani tam. Zatímco dívky se rozprchly, Jess zůstala v Londýně, aby se ujistila, že tour v USA je naplánována do posledního detailu. Ještě předtím však musely dívky odzpívat dva koncerty v Londýně, objevit se na křtení nového cédéčka Soxxu a následně si projít třemi autogramiádami.

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat