Kapitola 65

630 88 14
                                    

Živá vysílání. Právě těch se drobná brunetka vždycky obávala nejvíce. Na jednu stranu byla vděčná, že ona je jen pouhou přihlížející. Na tu druhou byla nervózní za petici mladíků, jež se právě chystala na téměř hodinový rozhovor. Nezáviděla jim to. Postávala u zrcadla vedle Henryho, jež se tvářil nabručeně. "Chceš večer někam jít?" zeptal se, když si upravil šátek ve vlasech. "Nathan chce jít na zmrzlinu," odpověděla, tahajíc za rukáv jeho kabátu. "Koukej si ho sundat. Vypadáš v něm jak netopýr." Černovlásek se zamračil, ale poslechl jí. "Za to tobě to dneska mimořádně sluší," zamručel, přejíždějíc ji pohledem. Hnědé vlasy se jí vlnily podél tváře, černé tričko s dlouhými rukávy poukazovalo na její křivky, tyrkysová mini sukně s flitry obtahovala její pozadí a zvýrazňovala její útlý pas. "Proto jsem se ptal, jestli chceš jít někam večer. Trochu jsem se bál, že jsme zapomněl na rande," poškrábal se za uchem, což ji přimělo k smíchu. "Chtěla jsem jen vypadat dobře," ujistila je. "Můžeš být v klidu." Černovlásek si očividně oddychl. Za pas si ji postavil před sebe, bradou se opírajíc o vršek její hlavy. Položila své ruce přes jeho, hledíc na jejich odrazy v zrcadle.

Přišlo jí, že na Helene shipu přeci jen něco bylo. Takhle nalíčená vypadala přibližně na svůj věk. Henry působil starší. Ona se zdála jako křehká květinka, která potřebuje ochránit, zatímco on jako statný muž s širokými rameny by neměl nejmenší problém se o ní postarat. Kdyby samu sebe potkala po boku Henryho a Nathana, bez rozmýšlení by řekla, že ona brunetka nepochybně patří k černovlasému nepřístupnému muži a ne k roztomilému blonďáčkovi. Ona a Nathan byli spíš materiál na nejlepší přátelé. Jenže vzhled není vše a srdce si častokrát dělají své. S Nathanem se neustále smála. Cítila, jak jejím tělem proudí energie, která jí tak dlouho scházela. Jemu i Henrymu se mohla svěřit s čímkoli. Oběma jim věřila. Zatímco jednoho nechala nahlédnout do svého srdce, druhému by byla schopna se plně odevzdat. S černovláskem byla v bezpečí. Snažil se ji ochránit v každé situaci. Pravda byla taková, že ona nepotřebovala zachránit. To zatím pokaždé dokázala sama. Ona potřebovala někoho, díky komu by se cítila milovaná a díky komu by věděla, že v tom velkém světě je někdo, kdo se o ní skutečně zajímá. Nepotřebovala záchranu, ona toužila po podpoře a objetí. Po někom, kdo by v ní věřil, i když ona sama to nedokázala.

Oříškové oči sledovali pětici mladíků, jež seděla na barevné sedačce. Zatímco Nathan seděl nejblíže k moderátorce pořadu, Henry seděl na opačné straně sedačky. Neuniklo jí, jak se Luke snažil po celou dobu komunikovat s Conorem. Nejstarší z Nespoutaných se podle všeho snažil si od něj udržet odstup. Člověk by řekl, že se mu to i daří, ale mladá zpěvačka věděla své. Všimla si, jak k němu automaticky natočí nohu, aby se o sebe jen tak náhodou otřeli. Neuniklo jí ani to, jak se vždycky pousmál, když jej mladší zpěvák poplácal po rameno nebo se jej nevinně dotknul. "A nyní bude následovat půlhodinka s Fredem. Za malý okamžik jsme zpět," usmála se moderátorka do kamery, načež Louis vyskočil na nohy a společně s Henrym se letěli napít. "To mají pauzu?" naklonila se dívka k manažerovi Nespoutaných, jež pouze pokrčil rameny a následně odesel. Rozhodla se neřešit. Její pozornost k sobě okamžitě přitáhl blonďatý zpěvák, jež se smál něčemu, co mu právě vyprávěla moderátorka. Nevěnoval jí však jediný pohled. Jeho modré oči spočívaly na Myrlene, což brunetku přimělo k širokému úsměvu.

Koutkem oka zaznamenala, jak asistentka režie nahání Louise a Henryho zpátky do záběru. Ztuhla, když jí došlo, že vysílání stále běží. Poněkud vyděšeně pohlédla na Luka, jež cosi šeptá Conorovi. Zdálo se to nevinné, a tak se uvolnila. Mladší zpěvák však po chvíli položil jednu svou ruku na koleno hnědovláska, jež si toho nevšímal a dál poslouchal, co mu to Luke šeptá. "Do háje," zamumlala si pro sebe, načež mávla na Henryho, jež akorát pozadu mířil zpět k pohovce, zatímco se vybavoval s Louisem. Její první volbou by byl Nathan, ale ten byl očividně příliš zaneprázdněný hovořím s moderátorkou, že by si jí pravděpodobně ani nevšiml, ačkoli ještě před malým okamžikem měl oči jen pro ní. Henry poplácal Louise po rameni, načež se rozběhl k Myrlene. "Chyběl jsem ti?" zasmál se. "Kamery stále běží." "Já vím," přitakal zpěvák nechápavě. "A ví to i Luke?" povytáhla obočí. Jen co to dořekla, Henry už spěchal k pohovce. To už Luke jednou rukou objímal kolem ramen zatímco druhou přejel na jeho stehno. Henry to naprosto ignoroval. Odstrčil je od sebe, načež se svalil mezi ně. Kudrnovlásek jej vraždil pohledem. Jakmile se k němu však Henry naklonil a cosi mu pošeptal, ztuhnul. Nezbývalo jim než doufat, že z jeho chování nebude nikdo nic vyvozovat.

Hleděla na něj s otevřenou pusou. Hned jak vysílání skončilo a oni se vrátili zpět do hotelu, nechali se Myrlene s Nathanem zavést kousek od centra, do jednoho menšího parku. Procházeli se sem a tam, pokoušíc se ignorovat otravné novináře, jež se jako vždycky po nějaké době objevili. Brunetka z nich byla nervóznější než obvykle. Už od začátku tour si uvědomovala, že se necítí tak v bezpečí jako jindy. Problém byl v tom, že na ochranku Nespoutaných nebyla zvyklá. Jeff, Jack a Kilian zůstali v Londýně. Jim neměla nejmenší problém svůj život svěřit. Stali při ní už dost dlouho na to, aby jim věřila. "No a potom jsme..." vrátil ji do reality Nathanův hlas. Neubránila se nechápavému pokroucení hlavou. Ronald měl nepochybně pravdu, když jí před několika měsíci řekl, že tak ukecaného člověka nikdy nepotkala. Jí samotné pusa jela na vkus většiny lidí až příliš rychle. Ale tohle? Ten kluk u toho snad nedýchá!

"Jak moc jsem pro tebe důležitá?" povytáhla se smíchem obočí, ukusujíc si kornoutku od zmrzliny. Nathan po celou dobu téměř nezavřel pusu a ačkoli ji z něj už začínala bolet hlava, byla šťastná. Díky němu vždycky zapomněla na všechny ty Lyndiny kotrmelce, zádrhely ohledně plánované tour i na to, že se zbytek Padlých hvězd měl brzy vrátit do Británie. "Jsi čokoládová poleva na mojí vanilkové zmrzlině," odpověděl blondýnek na její otázku. Věnovala mu sladký úsměv, za nímž se skrývala spousta citu. Většině lidí by odpověď přes jídlo přišla dětinská. Vzhledem k tomu, že pro Nathana bylo jídlo vším, znamenala ona odpověď víc, než by si někdo jiný myslel.

_______________________________________

Odpadla mi teď přednáška, takže mám čas na psaní 😁💞

Na zítra mám nachystáno, tak ještě na víkend 🤷

💋🤗💖

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat