Padlé hvězdy

Kapitola 47

"Kam jdeš?" Brunetka se poněkud zaskočeně ohlédla po zrzce, jež stála na schodech s rukama založenýma na prsou. "Psal mi Henry, že pro mě něco má. Je dneska u Nathana, takže se tam za ním jen na chvilku stavím," vysvětlila, načež se sehnula, aby se obula. Zaskočilo ji, když jí Henry poslal adresu s tím, že bude celý den u blonďáčka, tak ať se za ním staví tam. Z nějakého důvodu si myslela, že Nespoutaní bydlí stejně jako Padlé hvězdy pohromadě. Očividně se pletla. "Máte ten vztah jen předstírat." "To já přeci vím," odpověděla se smíchem. "Těžko ale budu předstírat, že s někým chodím, když ho neznám. Musíme se o sobě něco dozvědět a to jde líp, když máme soukromí," nazula si tenisky a narovnala se. Tmavě šedé kraťasy, jež jí vylezly při obouvání si stáhla. Urovnala si černé tílko se šoagetovými ramínky, na němž byl potisk růžového srdce s černým nápisem potvora. Měla dojem, že jej dostala od Candy k vánocům. Ruku do ohně by za to ale nedala. "Kdy se vrátíš?" zrzka sešla schody a poněkud smutně na ní hleděla. "Brzy. Po cestě domů se stavím nakoupit. Zatím máš v ledničce zeleninový salát. Večer se o sebe ale budeš muset postarat sama. Jdu s Henrym na večeři, a pak se ještě půjdeme projít, takže přijdu pozdě," nečekala na žádnou reakci, prostě dívce lípla ze zvyku pusu na čelo a vyplula z domu.

Reakce zrzky na to, že tráví svůj volný čas s Henrym jí nijak nepotěšilo. Za poslední týden s ním byla venku jen jednou, protože Thea nechtěla být doma sama. Jess na ní už však tlačila, aby svůj rádoby vztah trochu posunuli. Byl podle ní čas se více ukazovat na veřejnosti. Dívka poněkud unaveně vystoupila z auta. Slyšela vřískot fanynek ale okázale je ignorovala. Neměla se čeho bát. Mezi jimi a ní byla dost vysoká brána plus její ochranka. Zazvoznila a jen co se ozvala známé zabzučení, vstoupila do domu. "Ahoj!" ozval se vzdálený udýchaný hlas, což ji pobavilo. "Řekl bych ti... Že jsem v kuchyni, ale stejně nevíš, kde to je!" Pouze se uchechtla a následovala příjemný hlas. Kuchyň nebylo nijak obtížné najít. Stačilo projít přes menší jídelnu. Nejprve chtěla rovnou pozdravit, ale když si všimla mladíka, jež postával u plotny pouze v kraťasech, pohupoval se do rytmu hudby a u toho ujídal rovnou z hrnce, opřela se o futra a vychutnávala si výhled, jež se jí nabídnul. Blonďáček byl skutečně hubený. Ruce měl však přeci jen svalnaté. Žádné úchvatné svaly na zádech se nekonaly, ale to Myrlene nijak zvlášť netrápila. S úsměvem nad ním pokroutila hlavou, když začal vrtět zadkem. "Měl by sis vzít tričko nebo za sebe neručím," ušklíbla se. Nathan sebou škubnul. Vařečku upustil do hrnce a prudce se na dívku otočil. Bylo vidět, jak úlevou vydechl. Okamžitě se ze svého úleku vzpamatoval a věnoval jí zářivý úsměv. "To je přesně můj záměr," uculil se. Byla z něj paf.

Očima sjela na jeho ploché bříško. Okamžitě odvrátila pohled. "Objetí nebude?" škádlil ji, ale ona se nenechala. Okamžitě rozpřáhla ruce. "Když něco chceš, musíš si to vzít," pobídla jej. Nathan k ní okamžitě zamířil. Ruce omotal kolem ní, přitahujíc si ji na svou nahou hruď. "Nate, mohl ses aspoň oblíknout," pokáral jej právě příchozí Henry. Myrlene se od blonďáčka odtáhla, což jej přimělo kňuknout. S uraženým výrazem se vrátil ke svému obědu. "To tílko ti sluší," složil jí Henry menší poklonu, když ji obešel a sáhl po krabičce, jež ležela na baru. Co se týkalo kuchyně, musela Nathanovi nechat, že si to uměl zařídit. "Pojď sem," pobídl brunetku černovlásek. Okamžitě poslechla. "Všiml jsem si, že nosíš různý řetízky." Přikývla. Podal jí krabičku. Nechápavě se zamračila. Kývnutím jí naznačil, aby ji otevřela. Černý samet skrýval stříbrný řetízek s drobným přívěskem notičky. "To si nemusel..." vydechla okouzleně. Mladík pouze mávl rukou. "Líbí se ti?" "Je to úžasný, díky," usmála se. "Asi si k němu pořídím háčko. Co myslíš?" zeptala se opatrně. Kuchyní se ozvalo světlovláskovo uchechtnutí. "Já to říkal." "Jo, uznávám," zasmál se nervózně Henry, načež z kapsy kraťasů vytáhl sáček, z nějž vydoloval přívěsek ve tvaru písmena H. "Myslel si na všechno." "Já ne. To Nathan. V tomhle je lepší než já," kývl k hochovi, jež se věnoval jen a pouze hrnci se svým obědem a snažil se dvojici ignorovat, což brunetku poněkud nemile překvapilo.

Z Nathanova domu vycházela za doprovodu Henryho. Zastavila se u auta, kde mu věnovala rychlé objetí. Až příliš si uvědomovala přítomnost fotografů a novinářů za branou. "Přetočila se ti," urovnal jí notu tak, aby byl vidět i kamínek, jež v ní byl zasazen stejně, jako v písmenku. Jak stačila Henryho poznat, bylo jí jasné, že nešetřil. Mohla si tedy být víc než jistá, že právě dostala pořádně dráhy řetízek s přívěsky, jež nepochybně zdobily diamanty. "Ještě jednou děkuju." "Zasloužíš si to. Pokud mám být tvůj přítel," ušklíbl se. "Ať je to jakkoli..." vzal jednu její ruku do své. "Zasloužíš si, abych se k tobě choval jako k princezně," otevřel jí dveře auta a pomohl jí nastoupit. Následně dveře zavřel. Myrlene si zapnula pás hned, jak se auto dalo do pohybu. Když vyjeli na silnici, zabloudila rukou k přívěskům. Mezi prsty svírala notičku a nebyla schopna přestat myslet na mladíka, jež se jí až příliš snadno dostal pod kůži.