Padlé hvězdy

Kapitola 13

Jsem s Ronem. Chce mi představit nějaký ten nový objev. Snídani máte v krabičkách.

M

Lísteček připevnila magnetem na nástěnku, načež se odebrala do předsíně, kde už měla připravené bílé tenisky. Tričko se spadlými rameny a volánkem přes prsa si zastrčila do vysokých zelených džín s otřepenými dírami na kolenou. Popadla kruhovou kabelku, a pak už vyšla z domu. "Ahoj Jeffe," pozdravila velitele ochranky. "Co ty tady?" nechápala. "Dovolená mi skončila." "To vím. Ale jedu jen za Ronem do studia. Nemusel si jezdit. Stačil by mi někdo z kluků," vysvětlila. "Potom incidentu ve Skotsku ani omylem nejedeš nikam beze mě. Mimochodem to Jessica naplánovala totálně na hovno," ulevil si muž. Myrlene se zasmála. "Vždyť to vůbec nemělo nějaký řád," protočil očima. "Bylo to jen pár koncertů před začátkem opravdové tour," mávla klidně rukou. "Až přijde ta, tak to bude jiné. Navíc to nebude ze země do země, ale z města do města." Padlé hvězdy čekal pěkně náročný podzim. Jeff jí otevřel přistavené auto. Zatímco ona měla pro sebe celý zadek, Jeff si vybral místo spolujezdce. Vždycky říkal, že tam má všechno pod kontrolou. Brunetka se už nemohla dočkat, až konečně uvidí svého zrzavého kamaráda. S Ronem se vídali jen když pauzy Padlých hvězd a Sooxu byly ve stejnou dobu.

"Už chápu, proč si se mnou jel," polkla, když si všimla návalu lidí před studiem. "Neměla si na sociální síť dávat, že sem jedeš," pokáral ji Jeff. "Ti tu nejsou kvůli mně," vyvedla jej z omylu Myrlene. "Já to totiž nikde nesdílela." Kde se tu vzalo tolik lidí? Jasně, Soxx byli slavní. Ale před studiem se nacházela hromada puberťaček. Na to nebyla u Soxxu zvyklá. "Tak jo. Zadní vchod?" uvažoval řidič. "Špatný přístup," zamítl bodyguard. "Půjde předem. Hlavně se usmívej," obrátil se na Myrlene. "Ať nám pak Jessica nevybadá." Brunetka se ušklíbla. "Jednou stačilo." To už Jeff vystoupil. Otevřel jí dveře a ona ladně vystoupila. Pohodila vlasy, načež se rozešla. Jeff jí vzal kolem ramen. Byl to chlap jako hora. Ona vedle něj vypadala ještě křehčeji a drobněji než obvykle. Křičení přítomných jí trhalo uši. "Podepíšeš se mi?" Ten dětský hlásek nedokázala ignorovat. Zastavila se a od holčičky si převzala fixu. Do bločku se podepsala a s úsměvem jej dívce vrátila. Při pohledu na náramek na jejím zápěstí protočila očima. "Už vím, kvůli komu tu jsou," sdělila Jeffovi, když se konečně dostali do budovi. Vrátného ani nenapadlo ji zastavovat. Ve studiu Soxxu se mohla vždy pohybovat podle libosti a tentokrát tomu nebylo jinak.

Prudce otevřela dveře do nahrávací místnosti. Ve dveřích se zarazila. Osm osob předvádělo jakýsi šílený tanec, zatímco černovlasý mladík za sklem se zavřenýma očima dával vše do písně, jíž právě nahrávali. Nesměli tu chybět ani dva mladíci, jež ovládali všechna ta šílená blikající tlačítka, jímž Myrlene nikdy neporozuměla. Co ji ale mile překvapilo, byla žena sedící na pohovce u okna. Se smíchem pozorovala ty blázny kolem ní. Myrlene ten pohled zahřál u srdce. Už dlouho ji neviděla tak šťastnou. Možná naposledy, když před třemi lety odehrál a odzpíval Ron celou tour skupiny střízlivej a bez jediného nervového zhroucení. Tehdy ji poprvé viděla bezstarostnou. A nyní vypadala stejně šťastně jako tehdy. Bez tíhy na ramenou působila uvolněně a mladší. "Myrlene!" překřičela žena hluk v místnosti. Veškerá pozornost se upřela na brunetku. Mladík přestal zpívat, hudba přestala hrát. Brunetce se kolem krku vrhla o něco vyšší žena. "Glorie," usmála se Myrlene. "Něco ti chci ukázat." Když jí ukázala prsteníček, na němž se leskl překrásný prstýnek, neměla brunetka slov. Vtáhla černovlásku do objetí a zářivě se usmála. "Strašně moc vám to přeju," ujistila ji. Poté se přesunula k zrzkovi, jež od jejich posledního setkání dost nabral. Vzala jeho tvář do dlaní a vítězně se usmála. "Tak už to řekni," pobídl ji Ron. "Měla jsem pravdu." Nechala se od zrzka políbit na tvář, načež od něj ustoupila, aby se mohl obejmout se svou snoubenkou. Když si vzpomněla, jak moc se s holkama bavily představou toho, jak ona s Ronem tvoří pár trpaslíku, přišlo jí to nic oproti tomu, co viděla nyní. Glorie byla o dobrých patnáct čísel vyšší než Ronald. Navíc byla velice hubená. Rozhodně byly komický pár. Když se však jeden druhému podívali do očí, nebylo pochyb, že k sobě ti dva patří. "Láska nekonečná! Dech tají se, v srdci plamen plápolá a já vím, že ty jsi ta jediná! Že ty jsi ta jediná, oh, oh, ooh," přiložila si ruku na srdce a procítěně zazpívala. "Máš silnej hlas." Polekaně uskočila stranou. Mladík, jež před jejím příchodem zpíval za sklem, se nyní přidal k přítomným. "Řekl jsem ohromit, ne vyděsit, Henry," rozesmál se Ron. Zatímco černovlásek nervózně sklopil hlavu a tiše se uchechtl, Myrlene našpulila rty a přimhouřila oči. Bylo jí jasné, o co Ronaldovi jde. A už teď měla chuť jej za to zabít.

Přesto se k černovláskovi obrátila s nataženou rukou. "Pokud si dobře pamatuji, tak my jsme se minule nepředstavili," usmála se. "Myrlene." "Henry," oplatil jí černovlásek, přičemž její ruku přijal. "Ty už si kluky potkala? Já myslel, že Padlý hvězdy..." "Se jim vyhýbají. Jo, vždycky tomu tak bylo," potvrdila Ronova slova. "Kde si potom... Oslava tý magorky," pochopil zrzek. "Co se projít?" Překvapeně na zpěváka pohlédla. "Jasně," přitakala, nechala si otevřít dveře a společně s černovláskem vyšla na chodbu.