Padlé hvězdy

Kapitola 86

"Ty jsi..." obrátila se černovláska se vztekem v očích na brunetku. "Myrlene..." "Není to tak, jak si myslíte," skočila Lyndě do řeči. "Je to překroucené, že jo?" nadhodila Candy. "Vždyť jo. Chtěla jsem říct, ať si z toho nic neděláš. Ta ženská překroutí všechno," protočila blondýnka očima. Brunetce se sevřel v žaludek. Nevěděla, co říct. Nechtěla lhát. Stačilo, jak moc jin toho tajila. Nechtěla se uchýlit ještě ke lži. "Myrlene." Oslovená s výčitkami pohlédla na rudou Bellu. "Já..." Vysbozením bylo zvonění jejího telefonu. "Mamka. Promiňte," s těmito slovy vyběhla schody do prvního patra a zavřela se ve svém pokoji. "Ahoj, mami!" pozdravila Angel, když přijala hovor. "Zlatíčko! Konečně." "Promiň, byla jsem s..." "Se zpěváky, co u nás vystupovali na jarmarku," doplnila ji žena. Myrlene si protřela oči. "Máš zaplou televizi?"

Seděla na své posteli a snažila se hovor vyřídit co nejrychleji, ačkoli se jí dolů vůbec vracet nechtělo. Netušila, co by jim měla říct. Začínala pochybovat, že by se mohla při vysvětlení vyhnout lži. Samozřejmě jí napadlo říct pravdu, ale to téměř okamžitě zamítla. "Zlatíčko! Všichni pochopí, že je to jen tvůj kamarád, pokud tomu tak skutečně je." Myrlene se zarazila. "Mluvila si s Kate?" zeptala se vyděšeně. "Přesně tak." "Panebože," schovala si tvář do dlaní. "Tohle na mě začíná být trochu moc," přiznala. Smích její matky ji donutil zamračit se. "Řekla bych, že trochu moc je toho na tebe už delší dobu, zlatíčko. Jen sis to prostě neuvědomila. Možná si myslíš, že si došla na hranici svých, ale to je omyl. Už jsi dávno za ní a zvládáš to úžasně a já jsem na tebe za to pyšná." "Jsi moje máma. Je tvou povinností být na mě pyšná a milovat mě, i když něco příšerně zvorám," zamručela Myrlene. "Miluju tě, protože jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo. Pokaždé, když slyším tvůj zpěv z rádia, nezáleží na tom, kde jsem, mám chuť křičet, že tohle zpívá moje dcera." Myrlene se mírně pousmála. "Miluju tě a vždycky budu. Ať se rozhodneš jakkoli," ujistila ji, jako kdyby věděla, že přesně to její dcera potřebovala slyšet. "Zůstaneš se mnou ať do dopadne jakkoli?" "Já ano," potvrdila jí žena. "A myslím si, že on taky. Sama sebe se ale musíš zeptat, jestli s tebou zůstanou i ony."

Jako vždy musela dát své mamce zapravdu. Věřila, že by s ní Nathan zůstal, i kdyby se třeba rozhodla ukončit kariéru zpěvačky. Zůstaly by s ní ale i holky? Měly by jí pořád rády, i kdyby uz nechtěla být zpěvačkou? Ačkoli si moc přála věřit, že ano, nedokázala to. Bylo jí z toho na nic. Ze sebe jí bylo na nic. Proto se s vypětím všech sil přinutila vstát a vyšla ze svého pokoje. Z obývacího pokoje se ozýval křik, čemuž nerozuměla. "Co se tu zatraceně..." zmlkla ve chvíli, kdy si všimla, že se v místnosti nachází i jejich manažerka. Stejně jako ostatní dívky, se tvářila víc než rozladěně. Nejhůře na tom asi byla Lynda, jež rychlím krokem přistoupila k brunetce a jednu jí vrazila. Myrlene se chytila za tvář, ale ani nepípla. Jen tak tam stála a hleděla na pětici rozzuřených žen. "Bella nám řekla, že s Nathanem chodíš za našimi zády! Je to pravda?!" vřískla jí blondýnka do obličeje, přičemž brunetka pouze přikývla. Nebyla schopná jediného slova.

Čelila vyčítavým a vzteklým pohledům. Jeden však brzy přešel spíše ve zklamaný. Manažerka přešla k Myrlene, berouc ji za ruku. "Měla si mi to říct. Mohly jsme to spolu vyřešit." Brunetka však odmítavě zavrtěla hlavou. "Musela jsem pokračovat v tom divadélku, abychom alespoň trochu odvedly pozornost od Lyndy. Očividně se povedlo." "Na mě to nesvádej!" vyjekla popuzeně blondýnka. "Tohle byla tvoje volba! Já to po tobě nechtěla!" "Tak jako si nechtěla, abych řešila ostatní tvoje průšvihy?" nadhodila Myrlene. "Sama sebe zeptej, kde bychom byly, kdybych netlumila následky tvých špatných rozhodnutí," ukázala na ní naštvaně prstem. "Děláš si legraci?! Nikdo se tě o nic neprosil! Od začátku si hraješ na šéfovou a přitom si jen obyčejná lhářka!" Tolik křiku už bylo na příliš na zrzavou dívku, jež propukla v pláč. "Bello, jdi s Theou k ní do pokoje," poručila manažerka. "Hned!" zvýšila hlas, když černovláska chtěla protestovat. Jakmile Bella odvedla z obývacího pokoje Theu, křik pokračoval. "Co si sakra myslíš? Všechno už vypadalo dobře a ty znovu zkazíš?!" "Znovu?" nechápala Myrlene. "Jo! Kdybys s námi byla na Havaji, možná by se nestalo to, co se stalo..." "Děláš si legraci?!" vyjekla Myrlene vytočeně. "Vy jste odletěly na dovolenou a úplně jste se vykašlaly na Iswelu!" "Musely jsme si odpočinout!" "Díky těm lidem jsme se dostali tak daleko! Nikdo jiný by nám takovou šanci nedal! Díky nim jsme tam, kde jsme! Bez nich bys byla furt ta uječená holka, která si myslela že je něco víc!" Pořád jí je. Uvědomila si okamžitě, ale nahlas to neřekla. "Ty!" blondýnka se napřáhla k druhé ráně. Kolem zápěstí se jí však omotaly štíhlé prsty, jež ji donutily ruku sklonil. Očekávala Jess, ale ve skutečnosti to byla Candy, kdo ji zachránila před další fackou. Fialovláska jí smutně pohlédla do očí. "Proč si vždycky vybereš tu nejtěžší cestu?" Brunetka na ní překvapeně hleděla. Candy vypadala, jako kdyby sdílela její žal, zoufalství a naprostý zmatek. Vypadala dokonce tak vyčerpaně, jak se Myrlene cítila. "Proč si myslíš, že vidím cesty dvě?"

_______________________________________

A tajemství je venku! 😶

4️⃣

💋🤗💖