Padlé hvězdy

Kapitola 22

Za výkon byli s Nathanem odměněni potleskem. Její obavy byly zbytečné. Mladík hrál stejně dobře, jako zpíval. Během chvíle se chytil a zvládl se držet melodie, jíž si dívka udala. Nakonec to nebylo tak strašné, jak si myslela. Na sólu zpěvu bylo něco, co ji přitahovala. Po celou dobu však měla pocit, že jí něco chybí. A když se pak otočila, věděla přesně, co to bylo. Na obrazovce za nimi se začaly promítat momenty z vystoupení dívek. Nechyběla ani jejich úplně první společná fotografie nebo fotka sboru, v němž Myrlene s Lyndou obě zpívaly od šesti let. V té době se však nebavily. Navštěvovaly sice stejnou školu, ale Lynda byla o rok výš, a tak se moc nepotkávaly. Brunetce se do očí hrnuly slzy, když na jedné fotografii měla Lyndu na zádech. Obě měly na tvářích široké úsměvy. Následovalo video, na němž se pětice dívek objímala. Lynda se však z objetí vytrhla a rozběhla se po pódiu. Candy ji následovala se zákeřným úsměvem. Thea se pohupovala, přičemž se nechávala kolem pasu objímat černovláskou. A Myrlene? Ta čekala s otevřenou lahví vody, až Candy s blondýnkou budou probíhat kolem ní. Co se s náma stalo? Napadlo ji, že prostě jen dospěly. Však nejstarší z nich tehdy bylo šestnáct let a nejmladší dvanáct. Byly jen děti. Děti, které to dotáhly dál, než si kterékoly z nich dokázalo představit.

V očích jí štípaly slzy, když se odvrátila od obrazovky. Nespoutaní už zase zpívali a ona neměla daleko do pláče. Takhle to prostě nemělo být. Neměla tam být sama. Jenže byla. A to bolelo. Když na ní černovlásek mávl, aby šla k nim na kraj pódia, zavrtěla hlavou. Potřebovala pryč. V odchodu jí však zabránily ruce, jež se jí omotaly kolem krku. Okamžitě chlapce objala v pase, hlavou se opřela o jeho rameno. Nemůžu si pomoc. Mám rád, když mě někdo objímá. Proběhla jí hlavou mladíkova slova, když se Nespoutaných v Nočním pokecu Eddie zeptal, kdo z nich by se spíš mazlil i s cizím člověkem. Přišlo jí to rozkošné. Nyní ji to hlavně zahřálo u srdce. Nedělal to kvůli sobě, ale kvůli ní. Chtěl jí zvednout náladu. Odtáhla se od něj, otřela si neposedné slzy a následně se usmála.

Než se přítomní nadáli, nepříjemně se ochladilo. Myrlene zalezla do zákulisí, kde už čekal Jeff s její koženou bundou. Rychle si ji oblékla a s kývnutím muži poděkovala. "Zmrznou," kývla hlavou k mladíkům na pódiu. Schválně zůstala stát těsně u začátku zákulisí. Na ni skoro nikdo neviděl, za to ona měla dobrý výhled. "Někdo je měl upozornit, jak to v Iswele chodí," zasmál se muž. "Já ani nevěděla, že tu budou," pokrčila dívka rameny. "Hvězdy se řítí k zemi, v dálce poplach zní. Nezapomínej, kam patříš, že líp ti bude bez ní. Nezapomínej, na tu lásku, co si cítil, zatímco jí ses jen líbil. Nezapomínej, jak ses cítil sám. Nezapomínej... Jej!" vypískl blonďáček. Myrlene se přidala ke smíchu publika, ačkoli jí jej bylo líto. Očividně už se mu s kytarou nechtělo stát. Od toho taky uprostřed pódia byla jakási kostka, na níž si vystupující mimo jiné odkládali i lahve s vodou. V tomhle počasí však už musela být úplně ledová. Nebylo divu, že Nathan vypískl, když se na ní chtěl posadit. Brunetka se protáhla kolem Jeffa, když si všimla manažera Nesputaných, jak mladíka nespokojeně pozoroval. "Máme ještě v autě deky?" chtěla vědět. "V autě ochranky," přikývl Jeff. "A to je tady, že?" Muž znovu přikývl. "Tak jdeme," čapla muže za ruku. Naštěstí neparkovali nijak daleko, a tak se během pár minut znovu ukázala na pódiu. Tentokrát s jednou dekou v ruce. Mávla na Nathana, aby šel k ní. Deku částečně rozložila a položila ji na volnou část kostky. Mladík se okamžitě usadil. Zavrtěl se, aby i s kytarou našel pohodlnější polohu, načež klidně pokračoval ve zpěvu, jeho modré oči upirající do oříškových.

Na pódium neměla co dělat. Toho večera poprvé patřilo Nespoutaným a ne Padlým hvězdám. Přesto ji něco nutilo tam zůstat. "Máte tu někdo telefon?" Brunetka se překvapeně podívala na Louise, jež se nakláněl do publika. "Může si vzít můj," sdělila Nathanovi. Mikrofon, jež jí předala starostka nechala v zákulisí. "Slyšel si, Lou?" houkl světlovlásek do svého mikrofonku, jež měl připevněn k uchu, aby mohl hrát, zpívat a současně se hýbat. "Co?" otočil se na něj hnědovlásek. "Myrlene ti nabízí svůj." Na důkaz jeho slov natáhla brunetka před sebe ruku se svým telefonem. "Ha! Aspoň někdo chytrej ho nosí u sebe," s tím přeběhl k Myrlene, telefon si od ní převzal, načež se zarazil. "A heslo mi prozradíš?" zamrkal prosebně. Místo odpovědi položila dívka svou ruku přes jeho, přičemž ukazováček přiložila na jednu z děr v krytu. Telefon se odemkl. Myrlene ruku okamžitě stáhla. "Děkuji ti, dobrá vílo!" najel na fotoaparát a už si dívku přitahoval k sobě. Ta si od něj převzala mikrofon, který držela u jeho úst, aby jej všichni mohli slyšet. "Šup šup!" zavelel. "Namáčknout! Musíme se tam vejít všichni," poručil. Luke si stoupnul vedle něj, odhrnujíc si z čela neposedný pramen vlasů. Henry se postavil dozadu, vykukujíc mezerou mezi nimi. Zatímco Louis v jedné ruce držel dívčin telefon, druhou si ji za pas přidržoval u sebe. Po dívčině levé ruce se postavil Conor. Světlovlásek tedy vykukoval mezi ním a Myrlene ze zadu. "Nathane, stoupni si na špičky!" poručil Louis. Svým výrokem přítomné pobavil. Blondýn mu věnoval vražedný pohled. "Já už na nich stojím!" Myrlene se rozesmála. "To je tak, když se ten nejvyšší nacpe dopředu!" fňuknul blonďáček. Louis na to nijak nereagoval. Za to Conor ano. Prohodil si nejmenším členem skupiny místo. Nathan se tedy ocitl po boku brunetky. "Připraveni?" zeptal se Louis a aniž by čekal na odpověď, pořídil několik fotografií. "Nathane, já vím, že s holkama nemáš moc zkušeností, ale musíš k ní blíž," ušklíbl se kudrnovlásek. "Jsi sotva vidět," přidal se k Lukovi Louis. Nathan se tedy více na brunetku natiskl, rukou ji berouce za pas. "Nevadí?" ujišťoval se. Přišlo jí to sladké. Fanoušci i fanynky jí běžně objímali, sahali na ní... Byla na to zvyklá. Některé věci si sice líbit nenechala, ale tohle jí rozhodně nevadilo. Mladíkův dotek byl překvapivě jistý a pevný. Její přikývnutí jej očividně povzbudilo.

Louis se pustil do focení. Proud vzduchu cuchající brunetce vlasy, ji přiměl otočit se na světlovlasého mladíka. Ten se snažil odfouknout pramínek vlasů, jež mu spadnul do tváře. "Ukaž," natáhla k němu ruku a s úsměvem mu pramínek přehodila zpět nahoru. "Díky," věnoval jí oslnivý úsměv. To už jí Louis táhl na kraj pódia. "Copak?" zasmála se, v rukou stále svírajíc jeho mikrofon. Mladík ji nechal stát na kraji, zády k publiku, přičemž sám vyskočil na bednu, na níž ještě před pár okamžiky seděl Nathan. Jen co zvedl její telefon, pochopila. Zářivě se usmála. Po pár vteřinách se k němu otočila zády, ruce pozvedla do vzduchu. Pochybovala, že fotky budou nějak zvlášť ostré, ale ani jí to nevadilo. I kdyby byly rozmazané stačilo to. Stačilo to jako vzpomínka na večer, o němž si myslela, že bude katastrofální. To se však nestalo. Díky Nespoutaným se z něj stala jedna z nejhezčích chvílí jejího života.