Kapitola 34

682 92 19
                                    

Nervózně zatahala za lem růžového trička, stahujíc si jej níže. Momentálně čekala obklopená svou ochrankou, zatímco Henry odešel k jednomu ze stánků pro pití. Jakmile se k ní vrátil s ohromným kelímkem ledové tříště, vděčně se na něj usmála. "Tak co bys chtěla vidět jako první?" zeptal se. Nepochybovala, že je mu celá situace stejně trapná, jako jí. Ochranka obou si myslela, že si dvojice skutečně vyšla na schůzku. To jen přidávalo na podivnou situace, v níž se Myrlene i Henry ocitli tak nějak nedobrovolně. "Co je nejblíž?" Mladík rozložil menší mapku, jíž zakoupil hned u vstupu. "Plazy. To by měl Luke radost," ušklíbl se škodolibě. "Tak ty můžeme klidně vynechat," usoudila Myrlene. Pokud byli za sklem, nevadili jí. Že by ale jejich pavilon musela nutně navštívit, to se říct nedalo. Černovlásek chápavě pokýval hlavou. "Takže co třeba tuleni a tučnáci?"

Chvilku si v klidu užívali procházku mezi jednotlivými ohradami, když si brunetka všimla dvou dívek, jež je pozorovaly. Nemohlo jim být víc než třináct roků. Obě v rukou svíraly mobilní telefony, míříce s nimi na dvojici zpěváků. Myrlene přistoupila k Henrymu pod záminkou, že mu z čela odhrnuje neposedný pramen vlasů. "Brýle," šeptla s úsměvem. Mladík se nad tím ani nezamýšlel. Prostě si je zvedl a nechal je spočívat ve vlasech, jako čelenku. Ruce si založil na hrudi. Až nyní si Myrlene všimla nápisu na jeho tričku. Zůstaň na živu. Kromě černého napísu bylo bílé tričko naprosto obyčejné. Podle všeho si s oblečením hlavu nelámal. Modré džíny nebyly nijak výjimečné a bílé tenisky byly sice nepochybně drahé, ale tak nějak okoukané. Dívku potěšilo, že to nepřeháněl. Sama zvolila jednoduché růžové tričko, potrhané džínové kraťásky a černé nazouvací boty. Milovala jakékoli boty, které neměly tkaničky. Tyhle měly jediný mínus a tím byla absence platformy. Dívka tak dávala na obdiv svou pravou výšku. Rozdíl mezi ní a zpěvákem tak skutečně vynikl. Už oproti Henrymu si přišla jako prcek. Netušila, co by si počala, kdyby nyní stála vedle Louise. Nespíš by se propadla do země dřív, než by ji omylem zašlápl.

"Takhle nemůžeme působit jako pár," zamumlala tiše. "Tohle by měl dělat Nathan." "Nedobíráte si ho snad proto, že nerandí?" nadhodila. "To sice jo, ale má rád lidi. Ječící fanynky ho sice děsej, ale to ty nejsi. Navíc mu vždycky svítí oči, když o tobě mluvíme. I za tak krátkou chvíli si tě oblíbil," poznamenal černovlásek. "Pokrok je, že jsem z tebe zase dostala pár slov," mrkla na mladíka, nenápadně kontrolujíc, jak daleko je od nich ochranka. "Neboj, neslyší nás," ujistil ji mladík, dobře si vědom toho, co právě dělala. "To je dobře," vydechla dívka. "Mám dojem, že ani jeden z nás není ten typ na randění," usoudila, čímž si vysloužila mladíkovo uchechtnutí. Tázavě povytáhla obočí, stoupajíc si na špičky. Nejste zakolísala, a tak se jendou rukou přidržela chlapcova ramene, natahujíc se k jeho uchu. Neuniklo jí, jak ztuhnul. "Pořád nemůžu uvěřit, že jste s tímhle souhlasili," pomalu se odtáhla, sledujíc, jak se z Henryho tváře vytrácí veškerá emoce. Odkošlal si, aby zakryl paniku, načež se mírně pousmál. "Řekněme, že nejste jediné, co něco potřebujou ukrejt," pokrčil rameny. V tu chvíli Myrlene došlo, že se stále opírá o jeho rameno, a tak ruku poněkud rozpačitě stáhla a s tichou omluvou se k černovláskovi obrátila zády.

Když se jí kolem zápěstí omotaly jeho prsty, překvapeně se na něj obrátila. Henry kývl hlavou na opačnou stranu, než se chystala jít. "Co říkáš na návštěvu safari?" navrhnul jemně. Dívčina tvář se rozzářila, ačkoli jí vždycky lákali spíše tvorové, kteří dokázali přežít v mrazu než v ohromném horku. Udělala krok ke zpěvákovi a ten její ruku pustil. Pohledem zabloudila zpět k dvojici dívek, jež se tvářila víc než zaskočeně. "Myslím, že tohle bychom měli," šeptl k ní Henry. Přikývla. "Ale o to safari se už připravit nenechám," pronesla varovným tónem, ačkoli jí koutky zacukaly. Celá ta situace byla divná. Už od začátku bylo znát, že je to oběma víc než nepříjemné. Postupně však brunetka začínala tát a uvolňovat se. Totéž se však nedalo říct o černovláskovi. Ten zřejmě potřeboval více času. A právě proto Myrlene napadlo, jestli neměl pravdu. Nebylo by skutečně lepší, kdyby s ní v tu chvíli byl roztržitý, ale otevřený a přátelský Nathan?

_______________________________________

Tak zase zítra ráno kolem sedmé 😉

💋🤗💖

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat