Kapitola 57

652 90 12
                                    

Vydechla úlevou, když vyšla na balkon a nadechla se čerstvého vzduchu. Nepochybovala, že ji právě ted někdo pozoruje. Přeci jen měla soukromí jen málokde. "Je toho na tebe hodně?" Zavrtěla hlavou. "Nezapomínej, že jsem na to zvyklá," připomněla mu, že není jediný slavný zpěvák v jejich rádoby vztahu. "Takhle je to ale hodně jiné," přiznala. "Možná i víc vyčerpávající," zauvažovala. "Navíc mi chybí vystupování." "Neslyšel jsem tě zpívat od té doby, co si nám ve studiu Soxxu předváděla tu novou písničku." "Zpívám si pro sebe v pokoji," odpověděla nezaujatě. Stále se snažila udržovat ve formě. Bylo to ale jiné, než když zpívala před lidma. Na koncertech to bylo přirozené, přinášelo jí to radost. Takhle se do toho musela nutit.

"Ráno jsem psala Glorii, že jí obdivuju," prohodila jen tak mimochodem. "Její sílu, odhodlání. To jak dlouho vydržela čekat na Rona ať už doma nebo skrytá před zraky lidí i kamer při koncertech. To bych nedokázala," přiznala. "Ani nebudeš muset," ujistil ji mladík. "Vždyť si to vezmi... Za chvilku se to vyřeší, holky se ti vrátí a pojedete na svou vlastní tour." "Pořád to bude náročné, jen v jiném směru," uchechtla se. "Vztah na dálku," pokroutila nad tím nechápavě hlavou. "Jak to bude fungovat, když budeme každý na jiném konci světa, to netuším." Takhle si prostě vyšli na večeři nebo jen na procházku po městě a nechali se vyfotit. Jak ale měli předstírat vztah, když od sebe byli na kilometry daleko, to jí hlava nebrala.

Rukama se opírala o zábradlí balkonu, hledíc na město zářící ve tmě. "Conor mi dneska ukazoval jedno video oblíbených celebritry shipů." "Hm?" pobídla jej Myrlene, aby pokračoval. "Asi uhodneš, který byl první," ušklíbl se. "Lathan?" odtušila. "Ne. Lonor. Lathan byl druhej. Trojka byli nějací dva kluci z japonský skupiny nebo co jsou zač," zamumlal jako kdyby skutečně netušil o koho šlo. "Čtyřka patřila nám," Myrlene šokovaně pokývala hlavou. "To byl fofr," vydechla. "To teda." "Taky jsem nějaký ty videa viděla. Všude je zmíněno slovo navždy," poznamenala zamyšleně. "Docela se mi ta myšlenka, že tam někde venku je někdo, komu je souzeno s tebou být navždy, líbí," zašeptala, když se Henry přesunul za ní a objal ji kolem pasu, zatímco zespodu k nim doléhal vřískot lidí, jež si sobotní večer užívali naplno. "Mně taky. Doufám, že až tě ten pravý najde, tak se tě nevzdá," polibíl ji do vlasů a alespoň na chvíli se tak zdálo, že by to mohlo fungovat. Že by dokázali zapomenout na fakt, že spolu skutečně nejsou a prostě se chovali jako pár. Vždycky se drželi zpět. Báli se, aby nějakým dotekem či slovem toho druhého neurazili. Jenže s tím museli přestat. Pokud skutečně chtěli celý svět presvědčit, že patří k sobě, museli se přestat stydět a bát. Možná i proto se k němu Myrlene otočila čelem, hlavu zabořujíc do jeho hrudi. Vůně skořice ji obklopila téměř okamžitě. Nepochybně byla omamná, ale zpěvačka mohla s jistotou říct, že jí něco scházelo.

Po delší době neusínala v náručí blonďáčka, jež se stal jejím dobrým přítelem. Tehdejší noc strávila poprvé v Henryho pokoji. Když se probudila, bylo teprve pět ráno a ona zklamaně zjistila, že spala pouhé tři hodiny. Už si zvykla, že s Nathanem dokázala prospat i osm hodin a nyní o to byla zase připravena. A nebyl to jen kvalitní spánek, co jí scházelo. Zatímco s Nathane usínala a následně se probouzela v objetí, s Henrym spali každý na jedné polovině postele jako dva cizí lidé. Myrlene se tiše vytratila z Henryho pokoje, aby jej nevzbudila. Ve svém pokoji pak zalezla do sprchy s myšlenkou, že ne ke každému si vytvoříme pouto snadno. Zatímco s Nathanem nemusela nad ničím přemýšlet, protože to šlo samo, s Henrym se musela o každý sebemenší pokrok pekelně snažit. Jenže to nebylo jen jím, ale i jí. Těžko někomu začala věřit a on na tom nebyl jinak. Proč si blonďáčka k sobě pustila tak lehce, to netušila. Možná to ale bylo prostě tím, že to bylo spontánní, kdežto ke vztahu s Henrym byla donucena. Musela s ním trávit čas, musela se snažit, aby to fungovalo, kdežto s Nathan do toho šla dobrovolně. Chtěla jej poznat. Jeho veselost, optimismus a dobrá nálada ji upoutaly hned při jejich prvním setkání. Vždy se choval tak srdečně. Neexistovala šance, že by svou otevřeností nekoho neuchvátil.

Upnuté šedé šaty nacpala do kufru, zatímco z něj vytáhla pruhované tričko a bílé kraťasy. Vysušila si vlasy, nalíčila se a hned jak se oblékla, zavázala si pod hodinky šátek s potiskem hvězd. Už si na něj začínala zvykat, i když plánovala Henrymu ukrást další. Na každou show nosil jiný, ačkoli mluvil o nějakém oblíbeném a právě na ten měla zpěvačka zálusk. Jelikož do odjezdu zbývalo ještě několik hodin, posadila se na křeslo u okna a otevřela instagram. Okamžitě na ni vyskočila vlna fotek od třech Padlých hvězd, jež ještě stále byly na Havaji. Co se týkalo nejmladší členky, po té jako by se slehla zem. Myrlene s ní předchozího dne mluvila, takže věděla, že je v pořádku. Přesto jí okamžitě napsala zprávu, aby až se probudí, zauvažovala o tom, že by na své sociální sítě přidala nějakou tu fotografii. Věděla, že pokud jí k tomu nepřiměje ona, donutí ji Jess a to nechtěla. Jessica se teď musela vypořádat s problémy, které natropila Lynda. Ne řešit to, že by se nejmladší její klientka nejradši vypařila z povrchu zemského.

Klepání na dveře ji vytrhlo z přemýšlení nad Theou. Sáhla po klice a poněkud vykolejeně zůstala zírat na blonďáčka, jež měl rozcuchané vlasy a tvářil se poněkud rozmrzele. "Nemůžu spát," zaskučel. "Pojď sem," pobídla jej, natahujíc se pro objetí. Blonďáček zabouchnul dveře, než ji objal v pase, zvedajíc ji ze země a nesouc k posteli. "Půjdeme spát?" zaprosil, když si dívka lehla a on se natáhnul na postel vedle ní, hlavu pokládajíc na její břicho. "Klidně spi. Já musím vyřídit pár mailů," odpověděla s mírným úsměvem, vracejíc se ke svému telefonu. Nathan se přetočil na bok, hledíc jí do očí. "Věnuj se mi," fňuknul. "Jsi jako malé dítě," vyplázla na něj jazyk. "To Louis říká taky. Ačkoli jednou prohlásil, že když spolu jdeme ven, přijde si jako s přítelkyní." Brunetka se od srdce zasmála, zaplétajíc blonďáčkovi prsty do vlasů. Zatvářila se zamyšleně. "Víš že bys byl strašně krásná slečna?" pronesla se vší vážností. Ta však zmizela ve chvíli, kdy se Nathan natáhl po polštáři a bez servítek jej po ní mrsknul.

_______________________________________

Polštářová bitva! 😁💖🛏️

💋🤗💖

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat