Padlé hvězdy

Kapitola 15

Ticho. To byla první věc, jež ji při návratu domů zaskočila. "Holky!" houkla. Nic. Žádná odpověď. Poněkud zaskočeně přešla k nástěnce se vzkazy. Málokdy se stalo, že by dům opustily všechny a navíc bez ní. Jakmile však pohlédla na nástěnku, pochopila. "To ne," povzdychla si.

Příště bys nám mohla aspoň říct, že jedeš za nima.

Nečekej na nás. Dneska se nevrátíme.

Ke vzkazu byla přiložena i fotografie. Okamžitě vytočila číslo svého kamaráda. "Máš ve studiu špeha," oznámila mu, jakmile hovor přijal. "Vím o tom. Už jsem tu fotku viděl. Není to ale tak zlý." "Ne?" ozvalo se z pozadí. "Že by Padlé hvězdy nakonec přeci jen našly společnou notu s Nespoutanými? Nebo je to jen otázka vzájemné přitažlivosti mezi Myrlene Wiseovou a Henrym Bellem? Nový slavný páreček?" "Luku přestaň to číst! Už jsem to slyšel snad stokrát," zaúpěla další osoba. "Tak teď už jsem zoufalá," rukou si přejela po tváři. "Doufám, že si tomu špehovi alespoň strhnul peníze z platu." "Vyhodil jsem ho," oznámil jí klidně Ron. "Nechci tu takový podrazáky. Platil jsem mu dost na to, aby si tohle mohl odpustit." Možná až moc. Pomyslela si brunetka. Dokázala tvrdou práci ocenit, ne že ne. Její maminka byla švadlena. Pamatovala si ty časy, kdy po nocích a jen při lampičce spravovala věci na zakázku, jen aby mohla své dceři dopřát to nejlepší. Zaměstnanci studia, které Soxx vlastnil, se však rádi flákali. Vysoký plat, málo práce, co víc by si člověk mohl přát?

"Jak myslíš, že to vezmou holky?" Brunetka potlačila chuť nadávat. "Utekly. Prostě se sebraly, nechaly vzkaz ať je nehledám a zmizely." "To si děláš legraci?" "Nedělám, Rone. Tohle jsou prostě ony. Takhle my totiž řešíme problémy. Utečeme. Jo a nezapomněly mi tu fotku nechat vytištěnou na nástěnce," v ruce svírala zmíněný obrázek. Nechápala, jak si mohla nevšimnout, že na chodbě nejsou sami. Samozřejmě to bylo celé nafouknuté. Jako obykle. "Člověk ani nemůže s někým promluvit, aby se nedostal hned na net s velice zajímavým titulkem," zamručela, když si zoufala boty. "Holky vychladnou." "To neznáš Lyndu. Zakousne mě hned, jak se vrátí." "Kde bereš tu jistotu, že se vrátím?" S úlevou se otočila za hlasem plným zloby. "Lynda. Musím končit," s tím zavěsila. "Máš tu všechny laky na nehty, boty, sukně, šatičky a kožíšky. Bez těch bys jen tak neodešla." "Pravda," odkopla svoje lodičky a naštvaně se opřela o stěnu. Následovaly ji zbylé tři Padlé hvězdy. "Henry byl ten nový objev. Podle všeho si Ron myslel, že si sedneme," pustila se okamžitě do vysvětlování. "A sedli?" K jejímu překvapení Bella nezuřila. V jejím hlasem naopak zazněla naděje. "I kdyby! Nespoutaní nejsou na vztahy. Však si to vemte... Kolik z nich je teď zadaných?" argumentovala Lynda. "Jeden?" odhadovala Candy. "A kolik z nás je zadaných?" nadhodila Bella. "No ale my jsme mladší," mávla rukou blondýnka. "Jo, ale jen některé z nás a tak o rok," přidala se k černovlásce růžovláska. Zrzavá dívka mlčela. Pouze pozorovala své přítelkyně a čekala.

"Zlobíte se hodně?" svraštila Myrlene obočí. Blondýnka si odfrkla. "Jsem naštvaná," uznala. "Ale na druhou stranu... Někdo z nás se musí chovat dospěle a vycházet se všemi, no ne?" Tohle vážně řekla? Podivila se brunetka. "Navíc je to jak jsi řekla. Mám tu laky na nehty," pokrčila s úšklebkem rameny, což všechny přimělo ke smíchu. "Měly bychom si zabalit," ozvala se poprvé za celou dobu Thea. "To je pravda," přitakala černovláska. "Balit?" Co mi uniklo? "Jo. Dovolená. Když si byla pryč, mrkly jsme na internet, utratily šílený peníze, abychom takhle na poslední chvíli sehnaly ubytování, ale povedlo se," blondýnka vyapdala nanejvýš spokojeně. "Takže vážně odjíždíte?" Veškerá její naděje byla pryč. Vážně věřila, že si to dívky rozmyslí. Nestalo se. "Jak jako vy? Ty jedeš s náma," mrknula na ní Candy. "Moře, palmy, sluníčko, žádný koncert. Jen nás pět," rozplývala se Bella. Myrlene došla slova.

Stála tam, hleděla ji do očí a najednou prostě nevěděla, co říct. Ráda by s nima strávila pár dní bez všeho toho šílenství. Jenže nemohla. Nemohla to udělat. Tohle jí udělalo naprostou čáru přes rozpočet. "Já myslela, že to odložíme," dostala ze sebe. "Proč se neraduješ? My myslely..." "Už jsme to posunuly. Původně jsem chtěly letět rovnou po koncertě. Nakonec jsme jely sem. Nevidím důvod proč to ještě odkládat," skočila Thee do řeči Lynda. Brunetka si protřela oči. Přemýšlela, jak jim to vysvětlit. Jak říct, že i kdyby chtěla, tak s nimi nemůže jet. "Omlouvám se," dostala ze sebe. "Ale už jsem slíbila, že pojedu domů." Vidět to zklamání v jejich očích bolelo. Ona však cítila, že neměla na výběr. "Fajn." Tak tohle ji zaskočilo? Žádné přemlouvání? Jen fajn? "Fajn," zopakovala blondýnka. "Stejně už potřebujeme nový song, kterej by nám pořádně sedl. Říkala si, že se ti doma píše nejlíp." "To ano..." přitakala brunetka. "Paráda. Budeme pryč dva týdny. To je spousta času," s tím se vydala po schodech nahoru. Bella, Candy a Thea ji následovaly. "Až se vrátíme, začneme s nahráváním!"

_______________________________________

Vždycky mě potěší, když se v komentářích objeví nový človíček (ať už u rozepsaných nebo dokončených příběhů) 😁

Je to strašně super, že ty příběhy čtou i noví lidé.

Na druhou stranu mám stejnou radost z každého jiného komentáře. Kolikrát každou chvíli kontroluju wattpad a čekám, kdy přidají komentář stálí čtenáři, kteří jsou se mnou kolikrát i čtvrtou knihu 😁💞

Ano, zase žvaním 😂

Jen jsem vám chtěla poděkovat, že mé příběhy čtěte, že pro jednotlivé kapitoly hlasujete, a že komentujete! Dělá mi to radost 😊

💋🤗💖