Kapitola 83

548 78 10
                                    

"Sakra," zaklela, když se jí málem vyzula bota a ona tak musela zastavit. Henry, jež šel po jejím boku uličkou mezi vřeštícími lidmi ke dveřím klubu, se na ní nechápavě podíval. "Co je?" zeptal se. "Rozepnul se mi pásek. Měla jsem si vzít lodičky," zlobila se. Černovlásek nad ní s úsměvem od ucha k uchu pokroutil hlavou a poklekl na je do koleno. Myrlene na něj pobaveně a vděčně zároveň hleděla. Hned, jak jí botku zapnul, se narovnal a natáhl k ní ruku. Brunetka si s ním bez zaváhání propletla prsty a sladce se usmála. Možná nebyli skutečný pár, ale rozhodně byli přáteli. Snažili se tam jeden pro druhého být, aby si tu komedii co nejvíce usnadnili.

"Pořád nějak nechápu, kdo tohle svolal," rozhodila Myrlene nechápavě rukama. Všichni hosté se seskupily kolem parketu. Byli tu téměř všichni z hudební branže, s nimiž se čas od času vídala. Nechyběli však ani další významní umělci. Brunetka si zajela do vlasů a nechápavě pokroutila hlavou. Předpokládala, že ten, kdo pořádal onen večer večírek, nebyl velkým fanouškem Padlých hvězd. Dívky totiž žádnou pozvánku neobdrželi. Za to Nespoutaní ano. Byl to zvláštní pocit. Slavná herečka byla jen pouhým doprovodem. Nebo si to alespoň myslela. Světla v klubu zhasla. "Tady máš svou odpověď," zašeptal jí do ucha Henry, jež jí objímal zezadu kolem pasu. Jakmile světla dopadla na parket, pustil ji. "Tak jsme..." než stačil zpěvák na parketu cokoli říct, vrhla se mu kolem krku drobná dívka. Jeho smích zesílený mikrofonem se rozlehl klubem. "Taky si mi chyběla," jednou rukou držel mikrofon, zatímco druhou ji objímal. "Chystal jsem se všechny tady dojmout a ty mi to takhle překazíš," mlasknul zrzek rádoby naštvaně. "Tak ty se vrátíš a ani mi nenapíšeš, a pak se divíš?" připomněla mu lehce naštvaně. Ignorovala ostatní členy kapeli i jeho snoubenku, jež je pobaveně pozorovala. "Taky si mi mohl napsat!" Ronald se rozesmál, líbajíc ji na spánek. "Abych se ale vrátil k tomu, co jsem chtěl říct," usmál se na přítomné. "Mluvím za celý Soxx, když říkám, že jsme rádi, že s námi oslavíte náš návrat do Británie. Zároveň bychom dnes ale chtěli oslavit ještě jednu věc," důležitě pozvedl ruku. "A to tu, že do naší postupně se rozrůstající Soxxovské rodinky přibude další člen. Já a moje úchvatná snoubenka..." mávl rukou ke Glorii. A v tu chvíli si toho brunetka všimla. Žena si položila ruce na nápadně se rýsující bříško. "Čekáme našeho prvního potomka a je nám ctí, že se o to dnes s vámi všemi můžeme podělit."

Poté, co Ron všechny vyzval, aby se dobře bavili a vyslechl několik gratulací, odvedl Myrlene ke stolu, kde seděli zbylí členové Soxxu a jejich drahé polovičky. "Nemůžu tomu uvěřit," brunetka pevně objala Glorii. Hned, jak se od ní odtáhla, ji pohladila po bříšku. "Už to tak bude," zasmál se Ron, jež stál hned vedle nich. "Na mnou obhajobu... Říkala jsem Ronovi, že minimálně tobě bychom to měli říct ještě před tímhle oficiálním oznámením," ozvala se žena. "Přeci jen si jediná teta, kterou to malé bude mít." Její slova vhnala dívce slzy do očí. "Já sourozence nemám a Ron má jen tebe, takže..." "Jsi jediná další rodina, kterou ten prcek bude mít kromě nás a těhle šílenčů..." kývl Ron ke zbytku kapeli. "Takže já budu teta," zasmála se šťastně. Jelikož neměla sourozence, znamenalo tohle pro ní všechno. Ron byl jako její bratr a pokud to takhle on a Gloria cítili, byla víc než poctěná. "No a samozřejmě ten prcek bude mít ještě strýčka Henryho." Myrlene po Ronovi sekla varovným pohledem. "Nečekal jsem, že s tím půjdete ven. Tohle sis vždycky chtěla uchovat pro sebe." "Jo, jenže podle manažerů to je dobrý tah. Potřebujeme trochu toho dobrého světla," pokrčila rameny doufajíc, že za tím Ron nebude hledat víc. "Vypadáš šťastná," pohladil jí zrzek po tváři. Vesele se na něj zazubila. "To taky jsem," přitakala. "To jsem rád," objal ji kolem ramen s úsměvem, jež se však brzy vytratil. "Kdyby ne, musel bych mu rozbít hubu a to by asi nedopadlo moc dobře..."

"Chtěla jsem se ti omluvit za Lyndu," promluvila na pohledného muže, jež postával u baru a zdál se osamělý. "Myrlene," objal ji, přičemž se jí sotva dotkl, jako kdyby byla z porcelánu. "To mluvíš o té blondýnce?" "O té, co se po tobě plazila," potvrdila. Nad tím Shawn pouze mávl rukou. "Jsem na to zvyklý. Ačkoli je pravda, že v poslední době to už tak časté není." Myrlene se zasmála. "Koneckonců si jedna z mála žen, která mě znala předtím a nebalila mě," poukázal na fakt, že se s ním nikdy nepokusila flirtovat. "Buď máš na to čuch nebo nejsem tvůj typ. Možná kdybych si nechal trochu dorůst vlasy a začal nosit čočky místo brýlí..." zasmál se. "Narážíš na něco?" ušklíbla se. "Ale vůbec ne," mrknul na ní muž. "Jen si mě svým výběrem zaskočila." "Co jste čekal, pane? Že si vyberu dívku a ne chlapce?" Shawn se pobaveně zasmál. "Ale vůbec ne. Jen jsem neměl dojem, že jsi na muže v kožených bundách, se svaly a spoustou tetování. To je celé," hájil se. "Však v pohodě. Já kdysi taky nevěděla, že přesně na takové jsi ty." Tím muže znovu rozesmála. "Já sice rád potetované, ale svaly a kožené bundy nejsou povinné." Nemohla si nevšimnout, že se dívá kamsi přes ní. Jeho pohled se zastavil na hnědovláskovi, jež stál u prázdného stolu a pozoroval dění kolem.

Věděla, že to je možná ten nejhorší nápad všech dob. Nehodlala se však pořád dívat na to, jak mladík trpí. Zasloužil si být šťastný. Možná i proto, když se mladík otočil jejich směrem, na něj mávla, aby šel k nim. "Myrlene..." ozval se poněkud vyděšeně Shawn. "Ale no tak," obrátila se zpět na něj. "Snad by ses nebál o osm let mladšího kluka." "Já se ho nebojím, jen..." "Jen se bojíš zklamání?" odtušila. "Spíš nechci, aby se bál on," odfrknul si muž. "Když se bude bát, tak ho vezmu za ručičku a uklidním jej. A ty buď sám sebou," poručila muži. "Ani nevíme jestli..." nedořekl to, protože už byl hnědovlásek téměř u nich a bylo víc než pravděpodobné, že by je slyšel. Myrlene však bylo jasné, co chtěl říct. Nevěděl, jestli je Conor gay. On neměl nejmenší tušení, jestli jej přitahují ženy či muži. Naštěstí pro něj to Myrlene věděla. "Chtěla si mi něco?" usmál se mladík s vlasy ve tvaru helmy na brunetku, jež nebyla o moc menší než on. "Jen jsem si říkala, že by byla škoda nechat tě tam stát tak samotného," pokrčila nevinně rameny. Podle Conorova pohledu jí však bylo jasné, že mladík moc dobře věděl, o co jí šlo.

"Ty jsi to ale potvůrka." Brunetka pokrčila rameny. "Nevím, o čem to mluvíš." Kudrnáč se ušklíbl. "Snažíš se dát Conora dohromady s tím magorem." "Jen si povídají," pokrčila rameny, sledujíc, stejně jako Luke, dvojici u baru. "Jestli mu ublíží..." Myrlene se na něj se smíchem otočila. "To myslíš vážně?" uchechtla se. "Kolikrát si mu ublížil ty?" zeptala se jej. "Kolikrát si mu ublížil jen za dnešek? Myslíš, že jsem si nevšimla, jak ho ničí dívat se na tebe, jak se dotýkáš Victorie?" rozmáchla rukama, až jej téměř uhodila. Ačkoli k tomu neměla daleko, nehodlala se kvůli jednomu tupci uchýlit k násilí. "Proč si jí sem vůbec bral?" nechápala. "Není to fuk? Důležitý je, že mi chybí Conor a já chybím jemu!" "Nechybíš." Myrlene se zhrozeně otočila po hlase. K jejímu překvapení vypadal hnědovlásek klidně. "Nechybíš mi ty. Chybí mi ten kluk, který mě doopravdy miloval." Než stačil Luke nějak zareagovat, Conor objal Myrlene, věnujíc jí políbení na tvář. "Děkuju." Brunetka stiskla jeho ruku, když se odtáhl a přikývla. Následně se obrátila na Luka, jež sledoval, jak se mladík, s jehož srdcem si dlouhé roky hrál, vrací zpět k baru, kde na něj čekal muž, jež o něj měl skutečný zájem. Viděla bolest v jeho očích. Kdyby věřila, že má nějaké srdce, myslela by si, že právě roztříštilo na tisíce drobných kousků. "Jaký je to pocit? Ztrácet tu nejlepší věc, která tě kdy potkala?" zeptala se vážným hlasem, než jej nechala stát uprostřed klubu, obklopeného desítkami lidí, ale přesto samotného.

_______________________________________

"Jaký je to pocit? Ztrácet tu nejlepší věc, která tě kdy potkala?" 🗨️🤷🏻

Moc dobrý asi ne... 😶💖

Jinak je tahle kapitola trošku delší 😂💞

💋🤗💖

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat