Kapitola 36

697 88 14
                                    

Dneska, 14:00, u tebe před domem.

Rozespale hleděla na displej svého telefonu. Poněkud rozmrzele zavrtěla nad mladíkovou zprávou hlavou.

Jak to, že jsi už vzhůru?

Zajímalo ji. Při pohledu na čas se zhrozila. Vyhrabala se z postele a zamířila do kuchyně, aby si udělala silné kafe. Jak celý den přežije po třech hodinách spánku, to neměla nejmenší tušení. Léta praxe jí však ukázala, že to vždycky nějak jde.

Mám hlad a Conor si zamknul.

Zprávu si přečetla několikrát a ani tak jí nerozuměla.

Co má s tím, že máš hlad, společného to, že se Conor zamknul v pokoji?

Zapnula rychlovarnou konvici. Z poličky vytáhla svůj oblíbený hrneček a připravila do něj kafe, jež po cvaknutí zalila horkou vodou.

Kdo mi udělá snídani? Louis mi ji dělal včera.

Vyvalila oči. Se smíchem nacvakala odpověď.

Nathane, víš, že je ti jednadvacet?

Z ledničky vytáhla bílý jogurt, popadla krabičku jahod, jež opláchla a přesunula se obývacího pokoje. Rozvalila se na prostorné sedačce před plochou televizí.

To jo, ale mám rád, když se o mě někdo stará.

Dívka se usmála. Tohle jí opravdu nemohlo uniknout. Dojedla jogurt, kelímek odložila na konferenční stolek a vrátila se ke svému telefonu.

Pozvala bych tě na snídani k sobě, ale neumím nijak extra vařit, takže by ti musel stačit bílý jogurt.

Přepnula televizní kanál. Svět celebrit měl očividně stále co nabídnout, takže přestože bylo teprve šest, už běžel jeden pořad za druhým. Když spatřila samu sebe, potlačila uchechtnutí. Vidět se, jak pohazuje vlasy a culí se na moderátorku, si opravdu neužívala. Kdyby na jejím místě byla Lynda, seděla by natisknutá na televizi a zálibně se prohlížela. Brunetka na to však moc nebyla. Často se nedívala na epizody pořadů, v nichž účinkovala jako host.

Díky za nabídku, ale asi překonám svou lenost a umíchám si vajíčka.

Nepochybovala, že na něj u plotny musel být vtipný pohled. Zvláště v tak brzkou ranní hodinu.

Udělej i klukům. A nebo ne. Stejně budou spát.

Zahleděla se na Kamil, jež akorát ukazovala prstem na Henryho ruku. Myrlene pauzla obraz, aby si tetování mohla lépe prohlédnou. Andělská křídla na ní nepůsobil nijak zvlášť uklidňujícím dojmem. Fotografie navíc nebyla zrovna dvakrát ostrá, a tak se dívce nedařilo rozlišit veškeré detaily. Ještě chvíli fascinovaně hleděla na mladíkova tetování než Řečičky hvězd znovu pustila.

S trhnutím se probudila, když její telefon několikrát zabzučel. Prudce se posadila, přemýšlejíc, kde že se to nachází. S úlevou pochopila, že usnula na pohovce. Namáhavě se postavila na nohy a ignorujíc zprávu od Bell, což si dovolila jen málokdy, se odklidila do koupelny. Teplá voda dopadala na její ztuhlé svaly. Myrlene však nehodlala plýtvat časem a místo dlouhé relaxace ve sprše se rozhodla pro cvičení. Oblečená jen ve spodním prádle a županu usedla ke klavíru. Prsty nechala putovat po klávesách tak, jak se to naučila už dávno. Užívala si poklidnou melodii, tiše si zpívajíc. Ani po těch letech si nebyla jistá, jestli svůj hlas miluje nebo nenávidí. Lidé jí často říkali, že má v hrdle zlato. Ona by to spíš odhadovala na nekvalitní ocel, z níž se s trochou šikovnosti dalo přeci jen slušně pracovat.

Jedna hodina odpolední se blížila. Brunetka si rozčesala ještě stále velké vlasy a následně je dosušila fénem. S líčením to nijak nepřeháněla. Stejně si plánovala vzít sluneční brýle. Vědět, co s ní blondýn plánoval provádět, měla by alespoň částečnou představu, co si na sebe obléct. Takhle sáhla po širší květované sukni, která končila těsně nad koleny, černém topu bez ramínek a džínové bundě s tříčtvrtečním rukávem. Do vlasů si posadila sluneční brýle, popadla menší kabelku a v předsíni se obula. Chystala se vzít za kliku, když se domem rozezněl zvonek a ona polekaně nadskočila. S výdechem na uklidnění otevřela dveře a pohlédla na minimálně o půl hlavy vyššího světlovláska. "Ahoj," věnoval jí srdečný úsměv, stiskávaje ji v něžném objetí, jež mu dívka nestihla oplatit. Byla příliš zaskočená, jeho otevřeností a vřelostí ke všemu a všem. "Ahoj," oplatila mu s o poznání menším nadšením. Nathanovi na čele vyskočila drobná vráska, když se zamyslel, ale hned byla zase pryč, až Myrlene přemýšlela nad tím, zda tam skutečně byla.

K její hrůze a radosti současně, ji mladík doprovodil ke svému autu, v němž se nenacházela žádná ochranka. Nepochybovala však, že je budou mladíkovi ochránci následovat v těsném závěsu. Nechala si pomoci do auta, ačkoli to ani v nejmenším nepotřebovala. Zapnula si pás a se zájmem se obrátila na mladíka, jež akorát usedl za volant a nastartoval. "Kam pojedeme?" zajímalo ji. "Slíbil jsem, že tě vezmu nakupovat," odpověděl, jako kdyby to bylo očividné. "Nemusíš to dělat." "Já vím," přitakala. "Chci to udělat," zářivě se usmál, hledíc na vozovku před nimi. Myrlene z něj nedokázala spustit oči. Jeho energie a pozitivní nálada ji absolutně dostala. "Tak fajn. Nákupům se vážně bránit nebudu. Docela bych si dala i něco k jídlu," přiznala. Už nějakou tu dobu jí bolelo břicho od hladu. Neuniklo jí, jak mu zajiskřilo v očích. "Jen pokud mě necháš to zaplatit," oznámil jí svou podmínku, nad čímž dívka protočila očima. Neměla ráda, když za ní někdo platil. Tušila však, že co se týkalo Nathana, neměla na výběr. Mladík se zdál plně odhodlaný dosáhnout svého. Jenže to ona byla taky.

_______________________________________

Až vyčerpám předepsané kapitoly, tak bude legrace 😂💞

💋🤗💖

Padlé hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat