Padlé hvězdy

Kapitola 72

Modré oči se nedokázaly odtrhnout od překrásné bytosti v černých šatech. Přestože se v klubu nacházela spouta jiných žen, jen ona si dokázala získat jeho pozornost. Nezáleželo na tom, kde se právě nacházeli. Pokaždé, když se rozhlédl po místnosti, pomyslel si, že je ta nejkrásnější osoba, kterou měl za celý svůj život možnost potkat. Mohl kolem sebe mít výběr těch nejhezčích dívek z celého světa a přesto by měl oči jen pro ní. "Neslintej," drknul do blonďáčka bokem jeho starší kamarád. Nathan se uchechtl, nechávajíc se od Louise vzít kolem ramen. "Hlavně nezapomeň, s kým chodí," šeptl tiše. "Nejsem hloupej," odfrknul si světlovlasý mladík. "Pěkně mě to ale štve. Henry ani netuší, jaký má štěstí," zamumlal. Jeho kamarád mu povzbudivě stiskl rameno, než jej odtáhl k baru, aby jej alespoň trochu rozveselil.

V ruce držela balíček s opravdu drahou lahví alkoholu, jež oslavenec miloval. Za svými zády měla své čtyři kamarádky. Natáhla ruku před sebe, načež chytila vyššího může přes rameno. Okamžitě se na ní otočil. Vlasy měl na krátko ostříhané, na tváři třídenní strniště. Oči mu zářily za skly brýlí, jež mu seděli na nose. Jako vždy se oslnivě usmíval a dával tak na obdiv své bílé a perfektně rovné zuby. "Myrlene," objal krátce dívku. "Padlé hvězdy," kývl zbylým zpěvačkám na pozdrav. Co jsou zač věděl pouze z bulváru. Kromě Myrlene žádnou z nich osobně nikdy nepotkal. A nebyl jediný. Brunetka se snažila navazovat přátelské vztahy i s ostatními zpěváky. Jejím kamarádkám to nepřišlo důležité. "Shawne, všechno nejlepší," podala mu dárek. "A děkujeme za pozvání," usmála se. "Chvilku jsem přemýšlel, jestli je vhodný ho poslat Padlým hvězdám. Nebyl jsem si jistej, jestli ho nemám poslat jen tobě." "Ještě jsme se nerozpadly!" upozornila jej se smíchem, ačkoli ji píchlo u srdce. "To vidím," pokýval hlavou muž. "Nemůžeš věřit všemu, co slyšíš," připomněla mu, čímž jej pobavila. Toho si byl moc dobře vědom.

"Jsi nádherná." Tohle slyšela už tak po desáté. Přesto se na Henryho znovu usmála. Opakoval jí to stále dokola, jako kdyby bylo životně důležité, aby si to zapamatovala. "Děkuju," poposedla si blíže k němu. Henry se ušklíbl, pokládajíc jí ruku na koleno. "Už ses rozhodla?" chtěl vědět. "Já o tom totiž mluvil s Nathanem a..." "Cože si?" zamračila se. "Nech mě domluvit," napomenul ji něžně. Poslechla. Nerada, ale poslechla. "Prostě jsme si sedli a probrali naší situaci. Před lidmi budeme dál pár a až někam zalezeme, budeš s Nathanem." "Takže mám žít dva životy?" ušklíbla se. "V podstatě. Jen je trochu problém s tím, jak to oznámíme veřejnosti. Nemyslím si, že by se Nathanovi líbilo, kdybychom se políbili." Ta představa se nelíbila ani jí. Přišlo jí to, jako kdyby měla políbit Rona. Oba pro ní byli jako bratři. Nakrčila proto nos a následně se zamyslela. Nějak to jít přeci musí...

Naklonila se k černovláskovi, aby jej políbila na tvář, když si všimla, jak si je několik hostů prohlíží. Když přes jeho rameno zahlédla svou blonďatou kamarádku, jež se téměř plazila po známém zpěvákovi, zarazila se. "Ta holka není normální," vydechla. Henry se otočil směrem, kterým se koukala. "Piksa nevypadá, že by byl dvakrát nadšenej." uznal Henry. Chvilku jí trvalo, než jí došlo, i kom to mluví. Byla zvyklá Shawnovi říkat pravým jménem a ne tím uměleckým. "Promiň," omluvila se svému údajnému příteli, zvedla se na nohy a začala se proplétat davem až ke dvojici zpěváků. "Lyndo? Můžu si tě půjčit?" chytila svou kamarádku za ruku. Nečekala na odpověď a rovnou ji i přes její protesty odvlekla stranou. "Chci si jen užít!" zakňučela dívka nešťastně. "To ti věřím, ale možná by sis měla najít někoho, kdo by o tebe stál," doporučila jí. Lynda zalapala po dechu a následně zrudla. "Myslíš si, že o mě nestojí? Že nejsem dost hezká?!" zvýšila hlas a Myrlene děkovala bohu, že v klubu hrála hudba opravdu hlasitě. "Nechci říct, že nejsi dost hezká, ale nejsi..." Kluk. Dopověděla v hlavě. Nakonec však zvolila jiná slova. "Nejsi jeho typ." "A kdo je jeho typ? Mrňavá bruneta, která má falešnej vztah s nějakým divným zpěvákem?" Tak to nemusela. Bolelo to, ale nedala to na sobě nijak znát. "Ne. Jsem totiž stejně jako ty žena." Blondýnka se nechápavě zamračila. "Shawnovi, neboli Piksovi, se totiž líbí muži," vysvětlila, než se k ní otočila zády. Nechala nohy, aby jí zavedly daleko od blondýnky, do společnosti někoho, kdo by si jí vážil.

Posadila se na baravou stoličku, jíž jí uvolnil Louis. "Dík," vydechla frustrovaně, obracejíc do sebe sklenku hořké tekutiny. "Jsem pitomá," postěžovala si Louisovi s Nathanem, jež stáli každý z jedné strany židličky, na níž právě seděla. "Ne. Jsi hodná." "V tom nevidím rozdíl," upozornila hnědovláska, jež se rozesmál. "Proč naše životy stojí za nic?" zeptala se po chvíli ticha. Neuniklo jí, že k ní Nathan natáhl ruku, ale na poslední chvíli si to rozmyslel. Nemohli si dovolit přílišné projevy náklonnosti na veřejnosti. Zvláště pak, pokud se ona a Henry skutečně měli připravit na oznámení jejich vztahu veřejnosti. "Čí bys chtěla život?" zajímalo Louise. "Možná mojí kamarádky Kate. Nebo sestřenic," pokrčila rameny. "Ty podle tebe mají perfektní život?" chtěl vědět. "Žádný život není perfektní," zavrtěla Myrlene hlavou. "Můj život sice není perfektní, ale má perfektní okamžiky," ozval se Nathan, čímž ji jako obvykle dostal.

_______________________________________

Žádný život není perfektní 🤷

Dobře ráno hvězdičky! 😁✨

💋🤗💖