Padlé hvězdy

Kapitola 66

Jestli nastane den, kdy se probudím bez tvého úsměvu, budu ztracená. Dvěma prsty odhrnula onomu rozkošnénu stvoření z tváře pramen neposedných vlasů. Netušila, kde se ta myšlenka vzala. Samotnou ji to zaskočilo. Byla zmatená vlastními city. Bála se toho, k čemu by mohly vést. Do konce tour se tím však nehodlala zabývat. Byla rozhodnuta užít si ten krátký čas, co jí s Nespoutanými zabýval plnými doušky. Ještě chvíli ležela na boku a pozorovala blonďáčka, jež tvrdě spal. Vyhrabat se z přikrývky jí přimělo až zavrčení jejího telefonu. Naklonila se nad Nathana, jemně se rty otřela o jeho čelo. Uculila se, když mladík nakrčil nos a tiše zamručel. Naposledy jej pohladila po tváři, načež vstala z postele a potichu opustila jeho pokoj. Pohlédla na displej svého telefonu a okamžitě se zamračila. "Ahoj Lyndo?" pozdravila s předstíraným nadšením. "M! Mám novinky," Brunetka na krátký okamžik zavřela oči. Když je znovu otevřela, pobídla dívku, aby jí ony strhující novinky sdělila.

Zalezla do svého pokoje a ze židle zvedla světle modré šaty poněkud složitějšího střihu. Henry jí slíbil, že se půjdou ještě dopoledne projít. Doufala, že na to nezapomněl. Jess na ní tlačila, aby se zase ukázali na veřejnosti a posunuli svůj rádoby vztah na další úroveň. Podle manažerů bylo na čase to pořádně rozjet. Jessica se dokonce zmínila o tom, že by svůj vztah měli potvrdit. To se Myrlene moc nelíbilo. Slíbila však manažerce, že si o tom s Henrym promluví. Problém byl v tom, že jeho názor jí nijak zvlášť netrápil. Víc se obávala Nathanovi reakce. "To znamená, že bychom mohly..." Zarazila se. "Promiň, můžeš to zopakovat?" požádala svou blonďatou kamarádku provinile. "Neposlouchala si mě?" Lynda zněla naštvaně. "Promiň," zamumlala omluvu. "Máš štěstí, že mám dobrou náladu!" zasmála se blondýnka sladce, ale Myrlene z jejího smíchu moc dobrý pocit neměla. "Říkala jsem ti, že dneska jsme podepsaly poslední papíry toho vyrovnání." Brunetka vyvalila oči. Byla akorát na cestě do koupelny. Musela se zastavit a opřít se o dveře, když si uvědomila, co přesně to znamená. "Takže tu žalobu stáhla?" "Nejen to. Před deseti minutama jsem nechala převést peníze na účet jejích rodičů, takže je to vyřízené." Oddychla si. "Slyšela si? Je to za námi, M. Je po všem." S tím brunetka tak úplně nesouhlasila. Lynda možná unikla soudu, ale až příliš se toho dostalo do médií. Myrlene věděla, že bude trvat, než povyk kolem onoho incidentu unikne. Teprve tehdy by bylo po všem, ale jen na chvíli. Stačilo jediné uklouznutí a znovu by to bylo všude. Na internetu, v novinách, ve všech pořadech. Lidé příliš snadno zapomínali na to dobré, co jste vykonali. No, na to špatné si vzpomněli vždycky.

Nechala horkou vodu stékat po jejích zádech. "První kapka k zemi se snáší, malý chlapec o dívce básní. Nese se tichem bolestný sten, slunce zapadá dřív než stihne skončit den. Naděje zhasína, všechno kazí, z teskných výkřiků člověka mrazí," zpívala si novou píseň, jež se po návratu Candy, Bell a Lyndy chystaly nahrávat. Ani si to neuvědomovala. "Pokud srdce nemáš kamenné, ani tebe to nakonec nemine. Do prázdná utíká, uniknout se snaží, své lásky se však nikdy nenabaží. Pro jednoho hráče nepodstatná cena, pro druhého nejcennější měna." Kapky vody dopadaly na její citlivou kůži. V hlavě měla prázdno. Už si ani nepamatovala, jaký to byl pocit. "Za každým rohem tisíc lidí potkáš, kdy toho pravého se dočkáš?" kousnula se do rtu, hlavu sklonila k zemi. Co když ona už toho pravého našla? Okamžitě nad tou myšlenkou zavrtěla hlavou.

Nasoukala se do světle modré látky s potiskem drobných, žlutých kvítků. Mezi prsty vzala dvě tenké dlouhé šňůrky, které navazovaly na dva pruhy, jež překřížila tak, aby zakrývaly její poprsí a následně je upevnila za krkem. Problém byl v tom, že když si měla vzadu zavázat šňůrky, moc se jí to nedařilo. Poněkud nevzhledně se jí to nakonec přeci jen podařilo. S tichým zanadáváním se to rozhodla nechat plavat. Obula se, popadla kabelku a zamířila ke dveřím. Přešla k vedlejšímu pokoji, zaklepala na dveře a po vyzvání vstoupila dovnitř. "Ahoj. Hned můžeme jít," usmál se na ni černovlásek, jež si akorát oblékal tričko. "Můžeme si prvně promluvit?" požádala jej. "O čem?" zeptal se. Její vážný výraz jej děsil. "O nás?" odtušila. Henry se ušklíbl. "Co přesně chceš probírat, princezno?" Zhluboka se nadechla, načež se k němu otočila zády. "Mohl bys?" poprosila. Pochopil. Převázal mašličku, aby byla úhledná a následně si dívku obrátil za ramena čelem k sobě. "Povídej," pobídl. "Jess mi naznačila, že bychom měli náš vztah oficiálně oznámit," nakrčila se, jako kdyby očekávala, že na ní kvůli tomu bude křičet. "Jsou to furt jen samé spekulace a ona si myslí, že je na čase, aby..." "Chápu, o co jí jde. Neměla bys to ale nejprve probrat s Nathanem?" Jeho otázka ji zaskočila, ale mohla ji očekávat. "Měla, že jo?" odtušila, stále se krčíc. "Myrlene," zasmál se Henry, načež si ji přivinul do náruče. "Nathan o tebe vážně stojí. A je vidět, že ty o něj taky." Souhlasně zamručela. "Tak vidíš. Nebylo by teda lepší, říct Jessice pravdu?" Prudce od něj ustoupila. V očích se jí zračila hrůza. "To nemůžu. Ne, to nejde," zavrtěla hlavou. "Tak budeme zdržovat. Až ta holka tu žalobu stáhne, tak vaše manažerka..." Myrlene zavrtěla hlavou. "Ta holka tu žalobu stáhla, Henry. Dneska," rozhodila rukama. "Doufala jsem, že mi Jess zavolá, že to necháme vyšumět, ale pak mi došlo, že se to nestane. Náš údajný vztah k sobě přitáhl velkou pozornost. Hlavně to vrhá dobré světlo na Padlé hvězdy. A to je přesně to, co potřebujeme, aby ten humbuk okolo Lyndy utichl. Navíc... Vy to potřebujete taky," pokrčila rameny, jako kdyby byla smířená s tím, že to prostě nebude podle ní. "Princezno, je jedno, co na nás vrhá dobré světlo nebo co potřebujeme. Nikdy bychom nechtěli, abyste se kvůli tomu ty nebo Nathan trápili," pohladil ji po tváři. "Ať táhnou holky do háje, pokud jim nezáleží na tvým štěstí." Musela se usmát. Těšila ji jeho starost, ale přesto si musela stát za svým. Padlé hvězdy pro ni znamenaly vše. Zaskočilo ji, když se jí v hlavě vynořila myšlenka, že tomu tak bývalo. Objala se rukama kolem hrudníku. Až příliš se upnula na blonďatého chlapce a teď z toho byla zoufalá. Nemohla dovolit, aby jí jeden kluk zatemnil mozek. Musela se soustředit na své kamarádky, na svou kariéru. Jak to ale měla udělat, to netušila.

_______________________________________

Dobré ráno! 🌄

💋🤗💖