Je noc, úplněk a já stojím sama v lese.
Slyším houkání sovy, slyším praskání dřeva, tekoucí vodu a slyším kroky zvířat. Cítím mech, borůvky a potok.
Mám ráda ten čerstvý vzduch a tuhle tmu. I když vidím skoro jako kdyby bylo denní světlo. Měsíční svit svítí silně a já vidím všechny stíny, které dopadají za mě.
Je tady ale i jeden stín, který je předemnou. Ať si stoupnu kamkoli, ať uhnu kamkoli, stále je předemnou.
Snažím se před ním utéct, ale je to těžké. Ten stín je můj. Každou noc se objevuje a děsí mě. I když zavřu oči, vím že tam stále je a pozoruje mě.
Procházím lesem, přes potok, až dojdu k louce. Velké, voňavé louce, která je plná květin. V pološeru těžko rozeznávám které květiny zde rostou, ale cítím jejich vůni. Strach ze stínu, který šel celou dobu semnou na chvíli utichá, ale stále existuje.
Přes měsíc, který je v úplňku proplují mraky, který ho zakryjí a je tma. Absolutní tma. Stín zmizel, ale můj strach ne. Nevidět kde je ten stín je ještě desivější, než nevědet kde se nachází.
Je teď za mnou, předemnou, vedle mě? Kde je?
Sedím na louce sama, měsíc mi už nesvítí na cestu a začíná mi být zima. Najednou slyším kroky. Nejsou zvířecí, jsou lidské. Nejsem tady sama a můj strach ještě více roste. Čeho se ale vlastně ve skutečnosti bojím?
Sedá si vedle mě, chytne mě za ruku a mlčí. Pokládám si hlavu na jeho rameno a aniž bych věděla kdo to je, mlčím také. Neptám se, protože se konečně necítím tak sama. Je mi jedno kdo to je, protože vyplňuje mou prázdnotu.
Strach zmizel, chladno zmizelo a to mi stačí.
Mraky plují pryč a odkrývají měsíc, který zase celou oblohu rozsvítí. Už zase vidím svůj stín. Je předemnou a není tam sám. Vedle mého stínu je ještě jeden a není můj. Je jeho. Je toho, koho neznám. Také s sebou přivedl svůj stín.
Sledujeme oba naše stíny, ze kterých jsme měli strach, ale teď jsme na ně dva. Dokud se držíme za ruku, tak jsme na ně dva. My dva spolu. Nemusíme z nich mít už strach, protože nejsme už sami a o svůj strach se máme s kým podělit. Tyhle naše stíny nás už nemohou přerůst, protože spolu nad nimi vítězíme.
