Modrošeď.
Padesát odstínů šedi v jeho modrých očích.
Jeho modrošeď je neskutečně pronikavá.
Jeho oči se na mě dívají, jako kdyby žádná jiná holka neexistovala. Stojí naproti mě, dívá se mi do očí a i kdyby kolem nás padali domy, neuhl by pohledem.
Zvykám si na něj, ale je to těžké, protože to znamená odvyknout si od něj. Nevím, jestli jsem na to připravená.
Ale pak vidím jeho modrošeď v očích, všechna mračna pochybností se stáhnou a vyjde Slunce.
Usmívám se.
Každý den kdy jsem bez něj se víc přibližuji k němu. K němu a jeho duši. Jednou ho nechám dotknout se i té mé. Jednou.
***
***
Tvůj hlas je jak volání podzimu. Stačí když mě pozdravíš a rázem jsem nahá jako strom bez listů.
Tvoje oči jsou jako oceán. Stačí jeden pohled, jsem mokrá a topím se.
Tvůj úsměv je jako Slunce. Nakažlivý, plný energie a nedokážu se na tebe přestat usmívat.
Nedokážu tě tak snadno přestat mít ráda, ale dokážu tě za to občas i nenávidět. Ale i přes každé zranění, přes každou lež je tvůj dotyk to co potřebuji. I přes každou hádku, přes všechny výčitky, přes všechny naše chyby jsi mě nakonec objal, svlékal a byl tady pro mě. Byl jsi má definice lásky, a stále jsi.
Nedokážu být bez tebe, přitom už ani s tebou.
***
***
Modrošeď se mi dostává do hlavy. Dostává se mi do těla mými otevřenými ránami, které mám na kůži. Vpíji se do mě pomalu, ale jistě jako inkoust do papíru.
Je jako spása.
***
***
Jsi jako vítr a já oheň. Díky tobě hořím víc a víc, ale když je tě moc, uhasíš mě. Nezbyde ve mě ani plamínek.
Byl jsi můj kluk z románu. Byl jsi ten, který mě tisíckrát ztratí a tisíckrát zase najde.
S tebou všechno hořelo. Byl jsi má vášeň, byl jsi něha, byl jsi můj klid.
Byl jsi každá filmová scéna - Dramatický konec plný slz, vzteku, nenávisti. Ale hned vzápětí obejmutí plné scházení si, plné všeho. Jako kdybych bez tebe nemohla existovat, i přesto, že musím.
Jako kdyby jsi se mě nedokázal vzdát, i přesto, že mě nechceš.
***
***
Modrošeď kvůli mě rozbíjí věci vzteky kolem. Žárlí, má mě rád, udělal by pro mě cokoli. Modrošeď se nesnaží být někým jiným, jen aby se mi zalíbil. A to je na něm tak jiné. Nebojí se otevřít se mi, ukázat mi své nejzranitelnější místa, i přesto, že já mu to neoplácím.
Neptá se co smí a nesmí. Chytí mě za ruku a je mu jedno, jestli se odtáhnu, nebo ne.
Záleží mu na mě tím nejděsivějším způsobem.
***
***
Byl jsi jediný, který mě doopravdy znal. Byl jsi moje všechno.
***
***
Modrošeď má o mě každý den starost. Bojí se o mě, zajímá ho jak se mám.
***
***
Chybíš mi.
***
***
Je tady pro mě, neopouští mě. Nikdy by mou ruku nepustil. Nikdy by mi neublížil.
***
***
Nechtěla jsem, aby jsi mou ruku pustil, nechtěla jsem přijít o to co jsme měli. Chtěla jsem, aby jsi mě miloval. Chtěla jsem, aby jsi žárlil. Chtěla jsem, aby jsi něco rozbil při pomyšlení na mě a někoho jiného. Chtěla jsem, abych pro tebe byla víc, než jsem byla.
***
***
Jeho oči.
***
Tvoje oči.
***
Jeho namotávání vlasů na prst.
***
Tvoje dělání uzlíků na mých vlasech.
***
Jeho zníčené zápěstí, kvůli mé minulosti.
***
Tvoje ,,Už tě nemiluju.".
***
Jeho ,,Jsi ta nejlepší."
***
***
Moje ,,Jsi moje životní láska." Moje ,,On je skoro jako ty.", moje ,,Nikdy na tebe nezapomenu.", moje ,,Je pozdě začít ho mít ráda?",
Moje ,,Jsem tvá životní ztráta."
***
***
