Všechno, co se mohlo pokazit, tak se nepovedlo,
láska je chomout, rozum jsou opratě, ale chybí sedlo.
Problémy hozené za hlavu se jako bumerang vrací,
láska je válka, která vždy končí kapitulací.
Vsadila jsem vše na jednu kartu - byl to Černý Petr,
na city neexistují měřítka a na srdce není metr.
Nosím lásku v srdci jak dítě, ale přijde potrat,
nemáme sice co vyhrát,
ale můžeme všechno prohrát.
Mám ho ráda, ale vím, že nejde být spolu,
jako sestřelený orel se řítíme k zemi dolů.
Nemůžeme být spolu, naše láska prostě možná není,
přitahujeme se, i když je nám souzeno odloučení.
Jsme si blíž než daleko
a jsme si dál než blízko.
Jsme buď příliš vysoko
anebo příliš nízko.
Držíme se za ruce
a přesto jsme si vzdálení.
I kdyby se něco změnilo,
tak se stejně nic nezmění.
Věci, co se mohly pokazit, se taky pokazily,
ptáci nevzletěli a ryby se utopily, Slunce se srazilo s měsícem a nebe shořelo,
naše nesmrtelné štěstí znenadání umřelo.
Ve všem se rozcházíme, ale nechceme se rozejít,
srdce z kamene bohužel nejde jak balvan obejít.
Obcházíme se ale neobejdeme se bez sebe,
když se smějeme, tak je můj pláč slyšet až do nebe.
