On! Stojí před ní a jí se podlamují kolena. I když ještě nepromluvila, cítí, že koktá. Srdce se ji rozbušilo, jako kdyby odběhla maraton. Po celém těle cítila ten známý pocit. Ten pocit, který v ní vyvolával jen on. ON!
Chtěla se na něj usmát, ale on to stihl dříve. Než mu to stihla oplatit, přišla k němu holka, dala mu pusu a chytla ho za ruku. A ona už neexistovala. Odcházel pryč.
Srdce ji stále bušilo, nemohla uvěřit tomu co právě viděla. Zranilo ji to, i když by dávno nemělo. Ta silná emoce, kterou právě prožívá je jako kdyby ji někdo zapíchl velký střep do srdce a několikrát s ním otočil.
,,Jsi v pohodě?", přišel k ní její přítel, chytil ji za ruku a vyděšeně sledoval její výraz v očích. Jako kdyby právě spatřila ducha.
Po chvíli mu konečně odpověděla: ,,Samozřejmě." a usmála se na něj tak moc falešně, jak jen uměla. Dal ji pusu na čelo a táhl ji pryč.
Jako kdyby ji vedl do prázdnoty jejího srdce. Nevnímala nic jiného, než tu ostrou bolest, které se nemohla zbavit. Každý nádech byl, jako kdyby žádný vzduch ani neuměla vdechnout.
Zbořil ji celý její svět.
***
***
,,Dáš mi prosím druhou šanci?", ptá se ji ON o mnoho let dříve.
,,Musím odejít dříve, než mi zboříš celý svět.", řekla a odešla.
Odešla, i když ji to bolelo. Ale ona věděla, že za pár let by ji to bolelo ještě mnohem více. Zbořil by ji celý svět.
