You Need Me ✓

12. kapitola

Zastavil u jejich dormu, kam jsme poté mlčky došli až dovnitř, kde nás po příchodu skenovalo šest párů očí, jelikož nás Yoongi odvedl až do jejich obýváku.

Nedal mi ani chvíli na to si je pořádně prohlédnout či něco říct a už spustil. ,,Tu...no...Molly, nech tady. Jin a spol se o ni postarají mezitím co POVEDEME HOVOR. Takže vy idiotise opovažte cokoliv poslouchat," sundal si mikinu a hodil ji neznámo kam.

Nejistě jsem se k Molly sehla. ,,Beruško, s Yoongim musíme něco vyřešit, ale ty tu musíš počkat tady s klukama. Nic ti neudělají ano? Slibuju že pak si zajdeme kam budeš chtít ty, platí?" s umělým úsměvem jsem ji pohladila po vystrašené tvářičce.

,,Ale běž za Kookiem, jestli chceš. Támhle stojí,'' šeptla jsem, aby to slyšela jenom ona.

,,No dobře, ale proč tam nemůžu být taky mami? Neublíží ti, že ne?"Koukla jsem se na Yoongiho a když to Molly řekla, postřehla jsem na jeho obličeji mírný náznak zklamání.

Jen si to sežer chlapče.

,,Víš, to jsou dospělácké věci. Tomu ještě nerozumíš a proto bude lepší když tady zůstaneš dobře?" Po chvíli rychle zakývala hlavou. ,,Zanedlouho jsem zpátky princezno, ano?" zvedla jsem se z podřepu a dovedla ji k Jungkookovi. Pak jsem se i s Minem odebrala do jeho pokoje.

Když za námi zabouchl dveře, chvíli pochodoval po pokoji sem a tam, přičemž měl skloněnou hlavu a držel si kořen nosu.

Zastavil se a promnul si čelo. ,,Takže teď, když máme chvíli a prostor...''

,,Čtyři roky. Opravdu to jsou už čtyři roky?" nechal nahlas vyznít svou myšlenku a zároveň otázku. ,,Před čtyřmi lety jsem dal část života děcku o kterým ani nevím."

Pak se zeptal na - pro něj - klíčovou otázku.

,,Jak? Jak a kdy? Protože si prostě absolutně nepamatuju že by, že by k něčemu došlo. Ani...však ani o tobě jsem doteď nevěděl a najednou se dozvím že mám dítě s cizí holkou. Ke všemu ještě budeme muset pravděpodobně k soudu kvůli péči, pokud se co nejdřív nerozhodneme," odmlčel se.

,,Kdy jsem to stihl posrat?" podíval se mi do očí.

Krev mi v žilách začala více proudit. I když vím že si mě nepamatuje, stejně mě píchlo, když řekl 'neznámou' a když si vzpomenu co udělal.

Povzdechl si. ,,Chceš vodu? Nebo se aspoň posaď tam." ukázal na svou postel. Zakroutila jsem hlavou na náznak, že pití nechci, ale na matraci jsem si sedla. Yoongi se ke mně přišoupl na jeho kancelářské židli a zadumaně se lokty opřel o kolena.

Silně jsem stiskla oční víčka k sobě a pak je otevřela.

Jestli mám otevřít tu starou vzpomínku, která rozhodně nebyla příjemná...

Pořád to bolí. Tu noc si pamatuju přesně.

,,Tobě bylo 21 a mně čerstvě 18. Já...jsem sledovala každičký klip a každičkou písničku už od vašeho debutu. Byla jsem fanynka," vydechla jsem.

Nejvíc mě zklamalo na tom totiž to, že ON byl právě člen ze skupiny, kterou jsem si moc oblíbila.

,,Měli jste koncert tady v Seoulu a já dostala k narozeninám od-od matky, otce a nejlepší kamarádky vstupenky i na fanmeeting a na pozdější afterparty."

,,Byla jsem fakt šťastná že vás uvidím. Aspoň jednou v životě. Ale večer se to pak vše zvrtlo," podívala jsem se mu do očí. Yoongi vypadal, že se za chvíli propadne se do země, protože si musel trouchu začít uvědomovat, kam to šlo.

,,Měli jsme v plánu odtamtuď odejít, protože už bylo pozdě a já musela do školy. Ještě předtím jsem si ale došla na záchod..." odmlčela jsem se.

,,Byl jsi namol Yoongi," oči se mi zaleskly. ,,Totálně na sračky..."

,,Jen tak náhodou jsi šel kolem s láhví alkoholu v ruce. A zatáhnul mě na pánský záchodky..." V tu chvíli úplně ztuhnul a celý se napjal.

,,Ne..." šeptnul, ale já přikývla.

,,Sice se říká že mládí je třeba si užít dokud můžeš..." posmrkla jsem. ,,Ale ne takhle blbečku," vzápětí jsem hned dodala.

,,Jen abys věděl...i za všechny okolnosti a to co se potom odehrálo za divadlo Molly pro mě omyl není. I když v podstatě je, ale pro mě ne. I když je ti šíleně podobná a tím mi tak připomíná jak vznikla a čím jsem si procházela tak ne...je pro mě to nejlepší co mě potkalo," dořekla jsem a víc mu už nehodlala říkat. Stačí mu to zkráceně...ať si obrázek udělá sám.

Ale uchechtla jsem se. ,,Vlastně ti z poloviny děkuju, jak už jsem řekla venku," pronesla jsem s kapkou ironie v hlase.

Nic neříkal a já jsem chtěla odtud vypadnout. Nechci být s ním v jedné místnosti. Je to bloestové vzpomínat na to, jak vás váš idol zenužil.

Jenže jsem byla stáhnuta zpět na místo a Yoongi se posunul.

,,Řekni...řekni že to nebylo...ty víš co myslím," zatnul čelist. Byl tak blízko a já se naklonila ještě blíž tak, že jsme se skoro dotýkali nosy.

,,Ano Yoongi. Ano vzal jsi mi panenství," vmetla jsem mu to do obličeje, prudce ho odstrčila tak že se odsunul o několik metrů dál a vydala jsem se ke dveřím.

,,Yah! Počkej! Ještě jsme nedomluvili!" zanaříkal a zvednul se.

Už jsem hmatala po klice, ale opět mě navštívil smolík. Prudce mě otočil a narazil na dveře. Sykla jsem, protože to bylo zrovna místo, kdy se mi klika natlačila na záda.

Natlačil se na mě a ruce položil vedle mé hlavy.

,,Říkám, že jsme ještě neskončili Rin," procedil mezi zuby.

•••
Večer vyjde asi ještě jedna :)