You Need Me ✓

4. kapitola

Yoongi

Jako trouba jsem tam stál asi dalších pět minut. Zatínal jsem jak čelist, tak pěsti. Zrakem jsem probodával onen směr, kam se obě dvě vydaly.

Po chvíli jsem usoudil, že venku fakt nezmoudřím a nasedl jsem do auta, kterým jsem se rozjel do dormu. Celou cestu jsem tak mimo, až jsem jednou projel na červenou a málem na přechodu zajel postarší dámu.

Třískl jsem vchodovými dveřmi, skopnul boty a rukou si prohrábl vlasy. Na schodech do druhého patra jsem potkal Namjoona. ,,Tak jak to šlo?'' Svou otázkou mě zastavil v pohybu.

Zničeně jsem mu pohlédl do očí. ,,Nijak. Vlastně počkej. Jo, šlo to celkem na hovno.'' Poslední spojení jsem ironicky zdůraznil.

Jeho nedůvěřivý pohled naznačoval vše.

,,Nijak?'' zeptal se a já mu podal dokument, jenž mi byly dnes vystaveny a okopírovány.

,,Péče o dítě?'' zamračil se a četl dál.

,,Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově manžel rodiče, bla bla bla. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž by s ním uzavřel manželství, bla bla bla,'' mumlal si u toho a zrakem sjížděl papír, až se zastavil na podstatném bodě.

,,Pokud se biologičtí rodiče dítěte nedohodnou na styku s dítětem, bude se tento problém muset řešit soudní cestou.''

Vykulil oči a pohlédl na mě.

,,Yoongi? Děláš si ze mě prdel, viď? Uvědomuješ si, že kdyby to šlo k soudu a někde se to provalilo, tak jsi jak ty, tak my v háji?'' Jeho hlas nabíral na hrubosti i vystrašenosti.

,,Nevím jaký vztah s tou holkou máš, ale musíš se s ní sblížit. Musíte se dohodnout.''

Kdyby to jen bylo tak lehké.

Zahanbeně jsem sklopil hlavu a díval se do země, která mi momentálně přišla bezpečnější a zajímavější, než jeho pohled.

,,Já vím Joone. Jenomže to je ten háček. Ani nevím, že jsem jí to dítě udělal a vztah...nepatří mezi nejlepší. Viděli jsme se zřejmě pouze jednou - logicky,'' uchechtl jsem se. ,,Vlastně vypadá, jakoby se někdo rozváděl.''

Namjoon se ostře nadechl a narovnal se.

,,V tom případě ti radím, aby sis ji získal na svou stranu. Pokud jsem správně četl, máte pouze jeden měsíc na to jim dát vědět, jestli jste se dohodli.'' Papíry mrsknul o mou hruď a seběhl dolů. Až pak jsem se odvážil znovu hlavu pozvednout.

Vím, jsem dospělý a mnohokrát věci nebo problémy vyřeším v klidu. Ale tady se jedná o zásadní událost, kvůli mně. Ohrozil jsem skupinu i společnost.

A to se opravdu lehce a v klidu vyřešit nedá.

Když já si ale tenkrát nemohl pomoct...

•••

Tak, toto je první přidaná kapitola, aby to nebylo tak urychlené ^^

Doufám, že se vám aspoň trochu líbila a nezkazila to tím
(ノ_<。) ❤️❤️

Jinak přemýšlím o novém coveru :/// ...

Komentuj, hvězdičkuj a užívej \(^•^)/ budu ti moc vděčná a i můj kaktus 🌵💚💚

j-HOPE u enjoyed this shit ⭐️