You Need Me ✓

23. kapitola

Probudila jsem a z hodin zjistila, že už je devět ráno.

Takhle dlouho jsem nespala ani nepamatuji.

Yoongi byl už určitě vzhůru, protože druhá půlka postele byla prázdná. Protřela jsem si oči a za doprovodu zívání jsem se vydala do kuchyně.

,,Molly už je vzhůru?'' zeptala jsem se. Zavrtěl hlavou a já si sedla ke stolu, stále napůl ve spánku. ,,Opravdu děláš ty palačinky s kakaem?'' zeptala jsem se. Nic neodpověděl, proto jsem se zvedla a stoupla si vedle něj, pozorující to, co dělá.

,,Nevěděla jsem, že umíš vařit,'' uchechtla jsem se, ale příjemně mě to překvapilo.

Někdo jako on...

,,Hmmm,'' zabručel a vyndal poslední kousek. Nevím kde jsem vzala odvahu, ale poplácala jsem ho po zádech. ,, No vidíš, že se umíš postarat. Už ses pochlapil,'' řekla jsem k tomu pobaveně.

Šokovaně se na mě otočil s pánvičkou v ruce. Pokrčila jsem rameny a znova si sedla na své místo u stolu.,,Spí nějak dlouho,'' zamumlala jsem si na účet Molly.

,,Mám ji jít vzbudit?'' ozval se Yoongi.

,,Hm?''

,,No jestli ji mám nechat spát nebo...'' nechal svou větu vyznít do prázdna. Mávla jsem rukou. ,,Ať klidně ještě spí.''

,,To je dobře, protože ti něco musím říct,'' promluvil a někam odešel. Za chvíli se vrátil s něčím v ruce.

Yoongi vytáhl papír a položil ho přede mě. ,,Když ti to tak trvá, rozhodl jsem se jednat na vlastní pěst. Řekli, že na kontrolu přijdou příští týden. V práci jsem ti už domluvil volno  - i sobě - a věř mi, nikdo nebyl proti.''

Prohlídla jsem si černý text vytištěný na bílém a četla si ono oznámení. ,,Nemyslíš to vážně, že ne? Kdy jsi to stihl?'' vydechla jsem a bílou věc zase složila.

,,Včera.''

,,Včera? To jako když jsi odešel od jídla, což bylo jen tak mimochodem od tebe neslušné?''

,,To samý bych mohl říct o tobě,'' uškrnul se a zaměřil svůj zrak z okna.

,,Hele, bude to tak lepší. Budeme to mít už za sebou a každý si pak bude hledět svého, ne? Nebo chceš snad zajít fakt k tomu nejhoršímu způsobu jako je to, že bychom se museli vzít? A buď spolu zůstat, nebo se rozvést a střídat se v péči?'' vybalil na mě celkem nepěkným tónem.

Sklopila jsem hlavu a začala si hrát s prsty. Měla jsem na jazyku spoustu otázek a jedna z nich byla na to, se ho zeptat, co měla znamenat věta kterou mi pošeptal. Myslel si že spím, ale já ještě nespala.

Měla jsem hodně velké nutkání se zeptat, opravdu moc.

,,Jdu ji vzbudit, jinak to budete mít studený,'' zvedl se a odešel do Lyina pokoje, což byla další věc, která mě za dnešní ráno překvapila.