You Need Me ✓

24. kapitola

cbaarnagtan   před pár dny
"Na 12.9. musíš dát aspoň 2 za den...NAMJOON MÁ NAROZKY"

horsiehobii  12. září
"...No tak jo no ¯\_(ツ)_/¯ "

<<•••>>

Y O U.  N E E D.  M E

Těch pár dní v týdnu uplynulo jako voda a nastal ten den. Včera jsem celý večer po práci uklízela a dneska ráno to i dokončovala. Molly jsem nezapomněla omluvit ve školce kvůli rodinným důvodům a v rámci možností ji přinutit, aby lhala, až přijde návštěva.

Dělalo se mi zle, když jsem ji na takovou věc musela přinutit, ale nedalo se nic dělat.

Za okny řádila bouřka a Molly se dívala na pohádku během toho, co snídala. S Yoongim jsme si jeden den psali a dohodli se o dnešku. Měl by tu už dávno být, což mě trochu znervózňuje.

Zapínala jsem myčku, když se ozval zvonek. Molly to ignorovala, protože byla zabraná do něčeho jiného a já šla otevřít.

Stál tam díkybohu Yoongim s kufrem a velkou taškou, na což jsem zvědavě pozvedla obočí.

,,No co. Copak nevíš, že se nedávno k tobě tvůj přítel co se zlekl, nastěhoval?'' uškrnul se a vstoupil.

,,Yah!'' okřikla jsem ho.

,,Neprožívej to. Ty věci jsou tu přece jenom na dnešek, ne?'' zdůraznil a já na to musela přikývnout.

,,Běž to tam vybalit, udělala jsem ti místo,'' pokynula jsem mu do ložnice, kam se vydal.

,,Mamiii?! Kdo přišel?!'' ozvala se Molly z obýváku, kam jsem přišla.

,,Yoongi.''

,,Fakt?'' rozzářila se a já přikývla.

Moc dlouho mu netrvalo se vybalit a za chvíli se k nám vecpal na gauč. Molly si posadil do klína, která pak dál sledovala televizi a mně k sobě taky přitáhl, což mě překvapilo.

,,Tak rodinko, je to běžný den,'' řekl a usmál se. Svou ruku měl přehozenou přes mé rameno. Tázavě jsem se na něj podívala. Sklonil se k mému uchu a zašeptal: ,,Nech mě se vžít do role, pak tě nechám být.''

Když to dořekl, čelem se opřel o mé temeno.

Kdo ví proč se mi najednou při jeho přítomnosti nahrnula krev do tváří, které jsem si hned skryla a doufala, že si toho nevšiml.

...

Den ubíhal, až to přešlo v pozdní odpoledne, skoro večer, když se zvonek rozezněl v tomto bytě již po druhé. Nervózně jsem si skousla ret a podívala se na Yoongiho, který si hrál s Molly. Taky mě pozoroval. Kývli jsme na sebe nepatrně hlavou a zvedli Molly.

Došli jsme společně až do předsíně, kde jsem chytla nervózně kliku. Ještě jednou jsem se podívala na Yoongiho s Molly po boku, který zvedl palec nahoru a povzbudivě se usmál.

Zhluboka jsem se nadechl a otevřela. Stáli tam nějaký chlap se ženskou a desky v rukách. Slušně jsem pozdravila a uklonila se, stejně i oni a později i Yoongi s Molly.

Jejich ''vyšetřování'' začalo. Nejdřív vypadali přísně, ale později se ukázalo, že jsou celkem milí, což mě uvolnilo.

Taky mě z nějakého důvodu uvolňovala Yoongiho přítomnost. Měla jsem větší pocit bezpečí.