You Need Me ✓

27. kapitola

,,Ty sis tu pauzu nevzala?!'' vykřikl tiše Jungkook. Před chvílí přišli s Namjoonem a sedí na barových stoličkách u pultu. Rovnou si něco objednali, a já teď připravuji Namjoonovu kávu.

,,Ne?'' řekla jsem provokativně, ale pobavení se hned vypařilo. Nasadila jsem vážnou tvář.

,,Kookie. Nemůžu si dovolit víc meškat,'' povzdechla jsem si, na což protočil očima a usrkl si ze svého jahodového shake-u. ,,Dobře no.''

Když jsem dodělala kávu a položila ji před Namjoona, zeptala jsem se ho. ,,Kook říkal, že si chceš o něčem promluvit, tak?''

Hned přikývl. ,,Oh, ano. Vlastně je to poděkování.''

,,Za co?''

,,Že se to vyřešilo vcelku rychle. Kdyby ne, už by to byl problém. A taky děkuju tomu nahoře, že kontrola proběhla v pořádku,'' řekl a naoko si oddychnul. Jungkook se vedle něj uškrnul.

,,Nejsi věřící, hyung,'' zachechtal se. Joon ho docela slušně bouchnul do ramene. ,,No a co. Pro jednou to neuškodí,'' odsekl a napil se.

Utřela jsem nepořádek z linky. ,,Jo, nemáš zač,'' povzdechla jsem si pochmurně, což oba dva chlapci zaregistrovali a jeden z nich se hned otázal.

,,Děje se něco?'' zamračil se. Jen jsem mávla rukou a opřela se o desku.

,,Přeložím ti to,'' chopil se slova Kook. ,,Yoongi se jí dostal do hlavy a po včerejšku nemůže na něj přestat myslet.''

Když to vyslovil, chtěla jsem ho zavraždit. ,,Yah!''

Joon se zamračil. ,,Yoongi? Opravdu? A co se stalo?''

No ještě ty se ptej, pomyslela jsem si.

,,Nic důležitého,'' vyhrkla jsem, ale nevypadal na to, že by mi uvěřil. Přeměřil si mě pohledem, když se ozval Jungkook. ,,Znovu ti rád přeložím-''

,,Ty nic překládat nebudeš a ten 'Jungkook translator' si strč víš kam,'' okřikla jsem ho lehce. Přihmouřil oční víčka. ,,Budu dělat, že jsem to neslyšel.''

Přišla jsem k němu blíž a nahla se k jeho obličeji. ,,Budu dělat, že tě zabít nechci, ale ve skutečnosti bys byl už mrtvej,'' cvrnkla jsem ho do nosu, za který se pak chytil a naříkal.

,,Už vím proč si tě Yunki vybral. Jsi stejná jako on,'' zamrmlal si pod nos, na což jsem pozvedla obočí.

,,Cože? To si vyprošuju,'' zkřížila jsem ruce.

,,A já si tě vyprošuju teď.''